Bible kralická: Genesis, 39. kapitola


1. Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvořenin
Faraonův, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských,
kteříž ho tam dovedli.
2. Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu šťastně vedlo, a bydlil
v domě pána svého toho Egyptského.
3. A viděl pán jeho, že Hospodin byl s ním, a že všecko, což činil,
Hospodin k prospěchu přivedl v rukou jeho.
4. Tedy nalezl Jozef milost před očima jeho, a sloužil mu. I
představil ho domu svému, a všecko, což měl, dal v ruku jeho.
5. A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což měl,
požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání
Hospodinovo na všech věcech, kteréž měl doma i na poli.
6. Všech tedy věcí, kteréž měl, zanechal v rukou Jozefových; aniž o
čem, tak jako on, věděl, jediné o chlebě, kterýž jedl. Byl pak Jozef
ušlechtilé postavy a krásného vzezření.
7. I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho očima svýma na
Jozefa, a řekla: Spi se mnou.
8. Kterýžto odpíraje, řekl ženě pána svého: Aj, pán můj neví tak jako
já, co jest v domě, a všecko, což má, dal v ruce mé.
9. Není žádného přednějšího nade mne v domě tomto, aniž co vyňal z
správy mé, kromě tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy
učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?
10. A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s
ní, ani aby býval s ní.
11. Tedy dne jednoho, když přišel do domu k práci své, a nebylo tu
žádného z domácích v domě,
12. Chytila jej ona za roucho jeho, řkuci: Lež se mnou. On pak nechav
roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.
13. A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,
14. Svolala domácí své, a řekla k nim takto: Pohleďte, přivedl nám
muže Hebrejského, kterýž by měl posměch z nás; nebo přišel ke mně, aby
ležel se mnou; i křičela jsem hlasem velikým.
15. A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, nechav
roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.
16. Tedy schovala roucho jeho u sebe, až přišel pán jeho do domu
svého.
17. K němuž mluvila v tato slova, řkuci: Přišel ke mně služebník ten
Hebrejský, kteréhožs přivedl nám, aby mi lehkost učinil.
18. A když jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, tedy nechal roucha
svého u mne, a utekl ven.
19. I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž
mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.
20. Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do věže žalářné, v to místo,
kdež vězňové královští seděli; i byl tam v žaláři.
21. Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k němu milosrdenstvím; a
dal jemu milost u vládaře nad žalářem.
22. I dal vládař žaláře v moc Jozefovi všecky vězně, kteříž byli v
věži žalářné; a cožkoli tam činiti měli, on to spravoval.
23. Aniž vládař žaláře k čemu dohlídal, což jemu svěřil; proto že
Hospodin byl s ním, a což on činil, Hospodin tomu prospěch dával.


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.