Bible kralická: Genesis, 47. kapitola


1. A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří
moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z
země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.
2. A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.
3. I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto
odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i
otcové naši.
4. Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli
jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo
hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí
služebníci tvoji v zemi Gesen.
5. I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k
tobě.
6. Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď
otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že
jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem,
kterýž mám.
7. Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a
pozdravil Jákob Faraona.
8. Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?
9. Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let
jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let
života otců mých, v nichž živi byli.
10. A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.
11. I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v
zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.
12. A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho
chlebem, až do nejmenších.
13. A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení
veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu.
14. Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi
Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl
Jozef peníze do domu Faraonova.
15. A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské,
přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo
proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?
16. I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše,
poněvadž se vám peněz nedostává.
17. Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za
koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je
chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.
18. A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme
tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda
dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě
těla naše a dědiny naše.
19. I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás
i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a
dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.
20. Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali
Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I
dostala se země Faraonovi.
21. Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do
druhého.
22. Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli
od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao;
protož neprodali rolí svých.
23. I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi;
teď máte semeno, osívejtež tedy ji.
24. A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte
sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i
ku pokrmu dítkám svým.
25. Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v
očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.
26. I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi
Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské
nebyly Faraonovy.
27. A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se
v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.
28. Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů
Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.
29. I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého
Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož,
prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu.
Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.
30. Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne
v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého.


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.