Bible kralická: Genesis, 50. kapitola


1. Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.
2. A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce
jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele.
3. A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové
těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za
sedmdesáte dní.
4. Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu,
řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte,
prosím, v uši Faraonovy, a rcete:
5. Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém,
kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní
tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se
zase.
6. I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou
zavázal.
7. Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním
všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země
Egyptské,
8. Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho;
toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen.
9. Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké
velmi.
10. I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a
kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po
otci svém za dnů sedm.
11. Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě
tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest
jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském.
12. Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil.
13. A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli
Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu
od Efrona Hetejského, naproti Mamre.
14. A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími
svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce
jeho.
15. Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v
nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé,
kteréž jsme jemu činili.
16. Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou
přikázal, řka:
17. Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a
hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím,
přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se
Jozef, když k němu mluvili.
18. Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj,
my jsme služebníci tvoji.
19. Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?
20. Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v
dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid
mnohý.
21. Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak
těšil je, a mluvil k srdci jejich.
22. Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto
a deset let.
23. A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové
Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.
24. Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně
navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl
Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
25. Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.