Bible kralická: Izaiáš, 14. kapitola


1. Nebo slituje se Hospodin nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá
jim odpočinutí v zemi jejich; a připojí se k nim cizozemec, a
přídržeti se budou domu Jákobova.
2. Nebo pojmou ty národy, a přivedou je k místu svému, i uvedou je v
dědictví dům Izraelský v zemi Hospodinově, za služebníky a za děvky; a
jímati budou ty, kteříž je zjímali, a panovati budou nad násilníky
svými.
3. I staneť se v ten den, v němž tobě odpočinutí dá Hospodin od
těžkosti tvé a strachu tvého, a od poroby těžké, v kterouž jsi byl
podroben,
4. Že uživeš přísloví tohoto o králi Babylonském, a řekneš: Aj, jak
přestal násilník! Přestalo dychtění po zlatě.
5. Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících,
6. Mrskajícího lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v
hněvě nad národy, kteříž ssužováni bývali bez lítosti.
7. Odpočívá, jest v pokoji všecka země, zvučně prozpěvují.
8. I jedloví veselí se nad tebou, i cedroví Libánské, řkouce: Jakž jsi
klesl, nepovstal, kdo by nás podtínal.
9. I peklo zespod zbouřilo se pro tebe, k vyjití vstříc přicházejícímu
tobě vzbudilo pro tě mrtvé, všecka knížata země; kázalo vyvstati z
stolic jejich i všechněm králům národů.
10. Všickni tito odpovídajíce, mluví tobě: Což ty také jsi zemdlen
jako i my, a nám podobný učiněn?
11. Svrženať jest do pekla pýcha tvá, i zvuk hudebných nástrojů tvých;
moli tobě podestláno, a červi tě přikrývají.
12. Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející?
Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.
13. Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy
Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k
straně půlnoční.
14. Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.
15. A ty pak stržen jsi až do pekla, pryč na stranu do jámy.
16. Ti, kdož tě uzří, za tebou se ohlédati, a tebe spatřovati budou,
říkajíce: To-liž jest ten muž, kterýž nepokojil zemi, a pohyboval
královstvími,
17. Obracel jako v pustinu okršlek země, a města jeho bořil, vězňů
svých nepropouštěl domů?
18. Všickni králové národů, což jich koli bylo, pochováni slavně doma
jeden každý z nich;
19. Ty pak zavržen jsi od hrobu svého jako ratolest ohyzdná, a roucho
zbitých, ukrutně zraněných, kteříž se dostávají do jámy mezi kamení, a
jako mrcha pošlapaná.
20. Nebudeš k oněmno v pohřbu přiúčastněn, nebo jsi poplénil zemi
svou, lid svůj jsi pomordoval; nebudeť připomínáno na věky símě
zlostníků.
21. Připravte se k zmordování synů jeho pro nepravosti otců jejich,
aby nepovstali, a dědičně neujali země, a nenaplnili svrchku okršlku
zemského městy.
22. Nebo povstanu proti nim, praví Hospodin zástupů, a zahladím jméno
Babylona i ostatky syna i vnuka, praví Hospodin.
23. A obrátím jej v dědictví bukačů, a v jezera vod, a vymetu jej
pometlem zahynutí, praví Hospodin zástupů.
24. Přisáhl Hospodin zástupů, řka: Jistě že jakž jsem myslil, tak
bude, a jakž jsem uložil, stane se,
25. Že potru Assyrského v zemi své, a na horách svých pošlapám jej, a
odejde z nich jho jeho, břímě také jeho s ramene jejich sňato bude.
26. Toť jest ta rada, kteráž zavřína jest o vší té zemi, a to jest ta
ruka vztažená proti všechněm těm národům.
27. Poněvadž pak Hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? A ruku
jeho vztaženou kdo odvrátí?
28. Léta kteréhož umřel král Achas, stalo se proroctví toto:
29. Neraduj se všecka ty země Filistinská, že zlámán jest prut toho,
kterýž tě mrskal; nebo z plemene hadího vyjde bazališkus, jehož plod
bude drak ohnivý létající.
30. I budou se pásti prvorození chudých, a nuzní bezpečně odpočívati
budou; kořen pak tvůj umořím hladem, a ostatky tvé zmorduje.
31. Kvěl, ó bráno, křič město, již jsi rozplynula se všecka ty země
Filistinská; nebo od půlnoci oheň přijde aniž bude, kdo by stranil z
obcí jeho.
32. Co pak odpovědí poslové národů? To, že Hospodin upevnil Sion, v


Příspěvek byl publikován v rubrice Izaiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.