Bible kralická: Izaiáš, 3. kapitola


1. Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a
podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
2. Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
3. Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i
výmluvného,
4. A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
5. I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého;
zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
6. Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí:
Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
7. Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v
domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
8. Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a
skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
9. Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako
Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí
zlé.
10. Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti
bude.
11. Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu
bude.
12. Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj,
kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
13. Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
14. Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům
jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v
domích vašich.
15. Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán,
Hospodin zástupů.
16. I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s
vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i
nohama svýma lákají,
17. Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin
hanbu jejich obnaží.
18. V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
19. Jablka zlatá a spinadla a čepce,
20. Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
21. Prsteny a náčelníky,
22. Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
23. I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
24. A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo
strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání
pytlem, obhoření pak místo krásy.


Příspěvek byl publikován v rubrice Izaiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.