Bible kralická: Izaiáš, 30. kapitola


1. Běda synům zpurným, dí Hospodin, skládajícím radu, kteráž není ze
mne, a přikrývajícím ji přikrytím, ale ne z ducha mého, aby hřích k
hříchu přidávali;
2. Kteříž chodí a sstupují do Egypta, nedotazujíce se úst mých, aby se
zmocňovali v síle Faraonově, a doufali v stínu Egyptském.
3. Nebo síla Faraonova bude vám k hanbě, a to odpočívání v stínu
Egyptském k lehkosti,
4. Proto že knížata jeho byli v Soan, a poslové jeho do Chanes
chodili.
5. Všeckyť k zahanbení přivede skrze lid, kterýž jim nic neprospěje,
aniž bude ku pomoci, ani k užitku, ale k hanbě toliko a k útržce.
6. Břímě hovad poledních v zemi nátisku a ssoužení, odkudž lev a
lvíče, ještěrka a drak ohnivý létající, odnesou na hřbetě hovádek
bohatství svá, a na hrbu velbloudů poklady své k lidu, kterýž jim nic
neprospěje.
7. Nebo Egyptští nadarmo a na prázdno pomáhati budou. Pročež ohlašuji
to, že by síla jejich byla s pokojem seděti.
8. Nyní jdi, napiš to na tabuli před očima jejich, a na knize vyrej
to, aby to zůstávalo do nejposlednějšího dne, a až na věky věků,
9. Že lid tento zpurný jest, synové lháři, synové, kteříž nechtí
poslouchati zákona Hospodinova;
10. Kteříž říkají vidoucím: Nemívejte vidění, a prorokům: Neprorokujte
nám toho, což pravého jest; mluvte nám pochlebenství, prorokujte
oklamání.
11. Sejděte s cesty, svozujte od stezky, nechať se vzdálí od tváří
naší Svatý Izraelský.
12. Protož takto praví Svatý Izraelský: Proto že pohrdáte slovem tím,
a doufáte ve lsti a v převrácenosti, a spoléháte na ni:
13. Z té příčiny bude vám tato nepravost jako zed tržená padající, a
vydutí na zdi vysoké, jejíž brzké a náhlé bývá oboření.
14. A rozrazí ji, jako rozrážejí nádobu hrnčířskou rozbitou;
neodpustíť, tak že nebude nalezena po rozražení jejím ani střepina k
nabrání ohně z ohniště, anebo k nabrání vody z louže.
15. Nebo tak řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraelský: Obrátíte-li se,
a spokojíte-li se, zachováni budete. V utišení se a v doufání bude
síla vaše. Ale nechcete.
16. Nýbrž říkáte: Nikoli, ale na koních utečeme. Protož utíkati
budete. Na rychlých ujedeme. Ale rychlejší budou stihající vás.
17. Jeden tisíc před okřiknutím jednoho, a před okřiknutím pěti
utíkati budete, až (jestliže však vás co pozůstane), budete zanecháni
jako okleštěné dřevo na vrchu hory, a jako korouhev na pahrbku.
18. Protoť pak shovívá Hospodin, milost vám čině, a protoť se vyvýší,
aby se smiloval nad vámi; nebo Hospodin jest Bůh spravedlivý.
Blahoslavení všickni, kteříž očekávají na něj.
19. Lid zajisté na Sionu a v Jeruzalémě bydliti bude. Nikoli plakati
nebudeš; k hlasu volání tvého bude všelijak milost činiti s tebou.
Hned jakž uslyší, ohlásíť se.
20. A ačkoli Pán dá vám chleba úzkosti a vody ssoužení, však nebudou
více odjati tobě učitelé tvoji, ale očima svýma vídati budeš učitele
své,
21. A ušima svýma slýchati slovo tobě po zadu řkoucích: Toť jest ta
cesta, choďte po ní, buď že byste se na pravo neb na levo uchýlili.
22. Tedy zavržete obestření rytin svých stříbrných, a oděv slitin
svých zlatých; odloučíš je jako nemoc svou trpící, řka jim: Táhněte
tam.
23. Dáť i déšť na rozsívání tvé, kterýmž bys osíval zemi, a chléb z
úrody země, kterýž bude jadrný a zdárný; v ten den pásti se bude i
dobytek tvůj na pastvišti širokém.
24. Volové také i oslové, dělající zemi, píci čistou jísti budou,
kteráž opálkou a věječkou vyčištěna bývá.
25. Budou také na všeliké hoře vysoké, a na všelikém pahrbku vyvýšeném
pramenové a potokové vod, v den porážky veliké, když padnou věže.
26. Bude i světlo měsíce jako světlo slunce, světlo pak slunce bude
sedmernásobní, jako světlo sedmi dnů, v den, v kterýž uváže Hospodin
zlámání lidu svého, a ránu zbití jeho uzdraví.
27. Aj, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jehožto hněv hořící a
těžká pomsta; rtové jeho naplněni jsou prchlivostí, a jazyk jeho jako
oheň sžírající.
28. Duch pak jeho jako potok rozvodnilý, kterýž až do hrdla dosáhne,
aby tříbil národy, až by v nic obráceni byli, a uzdou svíral čelisti
národů.
29. I budete zpívati, jako když se v noci zasvěcuje slavnost, a
veseliti se srdečně, jako ten, kterýž jde s píšťalkou, bera se na horu
Hospodinovu, k skále Izraelově,
30. Když dá slyšeti Hospodin hlas důstojnosti své, a ukáže vztaženou
ruku svou s hněvem prchlivosti a plamenem ohně sžírajícího, an vše
rozráží i přívalem i kamenným krupobitím.
31. Hlasem zajisté Hospodinovým potřín bude Assur, kterýž jiné kyjem
bijíval.
32. Ale stane se, že každé udeření holí, kterouž doloží na něj
Hospodin, silně dolehne; s bubny a harfami a bitvou veselou bojovati


Příspěvek byl publikován v rubrice Izaiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.