Bible kralická: Izaiáš, 40. kapitola


1. Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
2. Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas
uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky
Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
3. Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou
učiňte na pustině stezku Boha našeho.
4. Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest
snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou
rovinou.
5. Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa
Hospodinova mluvila.
6. Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo
jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
7. Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V
pravděť jsou lidé ta tráva.
8. Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
9. Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených,
povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených,
povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
10. Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati
bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
11. Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí
jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
12. Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil
měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
13. Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu
oznámil?
14. S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce
soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost
uvedl?
15. Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se
počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
16. Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho
nepostačili by k zápalné oběti.
17. Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost
pokládají se u něho.
18. K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství
přirovnáte jemu?
19. Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a
řetízky stříbrné k ní slévá;
20. A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by
nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení
rytiny, aby se nepohnula.
21. Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od
počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
22. Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako
kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako
stánek k přebývání,
23. Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
24. Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez
jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu
zanáší je.
25. K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
26. Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v
počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství
síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
27. Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta
má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
28. Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž
stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti
nemůže moudrost jeho?
29. On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně
udílí.
30. Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
31. Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí


Příspěvek byl publikován v rubrice Izaiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.