Bible kralická: Izaiáš, 46. kapitola


1. Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na
dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do
ustání.
2. Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni
sami v zajetí odejdou.
3. Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova,
kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:
4. Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás
učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.
5. K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom
sobě podobní byli?
6. Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách
váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž
padají a sklánějí se.
7. Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i
stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž
jej z úzkosti jeho vysvobozuje.
8. Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k
srdci.
9. Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný,
a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.
10. Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se
ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí,
činím.
11. Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by
vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám
to.
12. Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od
spravedlnosti.


Příspěvek byl publikován v rubrice Izaiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.