Bible kralická: Jeremiáš, 48. kapitola


1. Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda
městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim,
zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.
2. Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti
němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno
budeš, půjde za tebou meč.
3. Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.
4. Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.
5. Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se
chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:
6. Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.
7. Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty
jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.
8. Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město
znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.
9. Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť
obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.
10. Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten,
kdož zdržuje meč svůj od krve.
11. Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích
svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí
nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není
proměněna.
12. Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž
vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho
roztříští.
13. I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský
od Bethel naděje své.
14. Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?
15. Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci
jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.
16. Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá
velice.
17. Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu
jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?
18. Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero
Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
19. Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej
se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
20. Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon,
že hubí Moába.
21. Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
22. I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
23. I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
24. A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i
blízká.
25. Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
26. Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel
Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
27. Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději
zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?
28. Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte
podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.
29. Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o
vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se
srdce jeho.
30. Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k
tomu; lži jeho nedovedouť toho.
31. Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro
obyvatele Kircheres úpí srdce.
32. Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma.
Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou;
na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.
33. I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a
vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním.
Prokřikování nebudeť prokřikováním.
34. Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa
vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice
tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.
35. A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti
a kadícímu bohům jeho.
36. Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i
nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží
nashromážděná se v nic obrátí.
37. Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech
rukou řezání, a na bedrách žíně.
38. Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení;
nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
39. Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s
hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou
vůkol něho.
40. Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne
křídla svá na Moába.
41. Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných
Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
42. I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.
43. Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví
Hospodin.
44. Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy,
osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení
jejich, dí Hospodin.
45. Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím,
ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův
a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.


Příspěvek byl publikován v rubrice Jeremiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.