Bible kralická: Jeremiáš, 49. kapitola


1. Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů
Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich
Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
2. Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo
proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v
hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty,
kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.
3. Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba,
přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do
zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
4. Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná,
kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
5. Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze
všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného,
kdo by shromáždil toulající se.
6. A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.
7. Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více
moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost
jejich?
8. Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo
bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
9. Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by
nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad
potřebu svou?
10. Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci
ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že
nebude naprosto, kdo by řekl:
11. Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se
dověřte.
12. Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva
píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen
byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
13. Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou,
pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští
věčnou.
14. Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest:
Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
15. Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v
nevážnosti mezi lidmi.
16. To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž
bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys
pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí
Hospodin.
17. I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne
se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
18. Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin.
Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
19. Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku
Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho,
kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo
mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
20. Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a
to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou
nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
21. Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich
slyšán bude u moře Rudého.
22. Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na
Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy
svírající se.
23. Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a
užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
24. Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání
a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
25. Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
26. Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži
bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.
27. A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce
Benadadovy.
28. Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor
král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a
vypleňte národy východní.
29. Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím
jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach
jest vůkol.
30. Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor,
dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám
radu, a vymyslil proti vám chytrost.
31. Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně,
praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
32. Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich
v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších
koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
33. I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam
žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
34. Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti
Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
35. Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských,
největší sílu jejich.
36. Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a
rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se
nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
37. A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž
hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu
svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce


Příspěvek byl publikován v rubrice Jeremiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.