Bible kralická: Job, 1. kapitola


1. Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý,
boje se Boha, a vystříhaje se zlého.
2. Kterémuž se narodilo sedm synů a tři dcery.
3. A měl dobytka sedm tisíc ovec, tři tisíce velbloudů, pět set
spřežení volů, a pět set oslic, a čeledi služebné velmi mnoho, a byl
muž ten vznešenější nade všecky lidi východní.
4. I scházívali se synové jeho, a strojívali hody po domích, každý ve
dni svém. Posílávali také, a zvávali své tři sestry, aby jedly a pily
s nimi.
5. A když vypořádali dny hodů, posílával Job, a posvěcoval jich, a
vstávaje ráno, obětoval zápaly podlé počtu všech jich. Nebo říkával
Job: Snad zhřešili synové moji, aneb zlořečili Bohu v srdci svém. Tak
činíval Job po všecky ty dny.
6. Jednoho pak dne, když přišli synové Boží, aby se postavili před
Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně.
7. Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan
Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
8. I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není
jemu rovného na zemi, a že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha
a varující se zlého.
9. A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Zdaliž se Job darmo bojí Boha?
10. Zdaž jsi ty ho neohradil i domu jeho a všeho, což má, se všech
stran? Dílu rukou jeho požehnal jsi, a dobytek jeho rozmnožil se na
zemi.
11. Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se všeho, což má, nebude-liť
zlořečiti v oči.
12. Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, cožkoli má, v moci tvé buď,
toliko na něj nevztahuj ruky své. I vyšel Satan od tváři Hospodinovy.
13. Jednoho pak dne synové a dcery jeho jedli, a pili víno v domě
bratra svého prvorozeného.
14. I přišel posel k Jobovi, a řekl: Když volové orali, a oslice se
pásly podlé nich,
15. Vpád učinivše Sabejští, zajali je, a služebníky zbili ostrostí
meče, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
16. A když on ještě mluvil, přišed druhý, řekl: Oheň Boží spadl s
nebe, a rozpáliv se na dobytek i na služebníky, sehltil je, já pak
utekl jsem toliko sám, abych oznámil tobě.
17. A když ten ještě mluvil, jiný přišed, řekl: Kaldejští sšikovavše
tři houfy, připadli na velbloudy, a zajali je, a služebníky zbili
ostrostí meče, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
18. A když ten ještě mluvil, jiný přišel a řekl: Synové tvoji a dcery
tvé jedli, a pili víno v domě bratra svého prvorozeného.
19. A aj, vítr veliký strhl se z té strany od pouště, a udeřil na
čtyři úhly domu, tak že se obořil na děti, i zemřeli, a utekl jsem
toliko já sám, abych oznámil tobě.
20. Tedy Job vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna
na zem, poklonu učinil.
21. A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam
navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno
Hospodinovo.
22. V tom ve všem nezhřešil Job, a nepřivlastnil Bohu nic nemoudrého.


Příspěvek byl publikován v rubrice Job. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.