Bible kralická: Job, 11. kapitola


1. A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2. Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk
mnohomluvný práv zůstane?
3. Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě
zahanbil.
4. Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima
tvýma.
5. Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6. Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání
zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7. Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího
vystihneš?
8. Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
9. Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10. Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude
domlouvati?
11. Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu
rozuměti neměl?
12. Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec
z divokého osla zplozený.
13. Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14. Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj
bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15. Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý,
aniž se báti budeš.
16. Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž
pominuly, zpomínati budeš.
17. K tomu nad poledne jasný nastaneťčas; zatmíš-li se pak, jitru
podobný budeš.
18. Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i
bezpečně spáti budeš.
19. A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé
kořiti se budou.
20. Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto
naděje jejich bude jako dchnutí člověka.


Příspěvek byl publikován v rubrice Job. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.