Bible kralická: Job, 22. kapitola


1. A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2. Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě
nejmoudřeji počíná?
3. Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb
má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4. Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5. Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6. Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z
nahých jsi svláčel.
7. Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8. Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v
ní seděl.
9. Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10. A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11. Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12. Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd,
jak jsou vysoké.
13. Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by
soudil?
14. Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský
obchází.
15. Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16. Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ
jejich.
17. Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti
měl Všemohoucí?
18. On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných
vzdálena jest ode mne).
19. Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20. Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral
oheň.
21. Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to
přijde tobě všecko dobré.
22. Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23. Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li
nepravost od stanů svých,
24. Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z
Ofir.
25. Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou
tvou.
26. A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři
své,
27. Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své
plniti budeš.
28. Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých
svítiti bude světlo.


Příspěvek byl publikován v rubrice Job. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.