Bible kralická: Job, 35. kapitola


1. Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2. Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje
Boží?
3. Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i
nehřešil?
4. Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5. Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6. Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily
nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7. Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8. Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka
spravedlnost jeho prospěje.
9. Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a
křičeli pro ukrutnost povýšených,
10. Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v
noci.
11. On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší
nás činí.
12. Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13. A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří
na ni.
14. Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v
soud před ním, a doufej v něho.
15. Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho;
nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16. A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.


Příspěvek byl publikován v rubrice Job. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.