Bible kralická: Job, 36. kapitola


1. Zatím přidal Elihu, a řekl:
2. Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za
Boha mluvil.
3. Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním
spravedlnost.
4. V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s
sebou.
5. Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce
udatného.
6. Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7. Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází
je na věky, i bývají zvýšeni.
8. Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9. Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se
ssilila.
10. A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby
se navrátili od nepravosti.
11. Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém,
a léta svá v potěšení.
12. Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13. Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu
volají, když by je ssoužil.
14. Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15. Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch
otvírá, v trápení.
16. A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež
není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17. Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na
tě dochází.
18. Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli
veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19. Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího
zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20. Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21. Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli
ssoužení.
22. Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23. Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24. Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují
lidé,
25. Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26. Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let
jeho jest nevystižitelný.
27. On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28. Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29. (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30. Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31. Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32. Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je
potkává.)
33. Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru


Příspěvek byl publikován v rubrice Job. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.