Bible kralická: Jozue, 6. kapitola


1. Jericho pak velmi pilně zavříno bylo pro strach synů Izraelských, a
žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel.
2. I řekl Hospodin k Jozue: Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále
jeho s silnými muži jeho.
3. Protož obcházeti budete město všickni muži bojovní, okolo města
chodíce, jednou za den; tak učiníš po šest dní.
4. Kněží pak sedm ať nesou sedm trub z rohů beraních před truhlou; dne
pak sedmého obejdete město sedmkrát, a kněží troubiti budou v trouby.
5. A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte
hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed
městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu,
kdež stál.
6. Tedy povolav Jozue, syn Nun, kněží, řekl jim: Vezměte truhlu
smlouvy, a sedm kněží ať vezmou sedm trub beraních před truhlou
Hospodinovou.
7. Řekl také lidu: Jděte a obejděte město, a zbrojní ať jdou před
truhlou Hospodinovou.
8. A když to oznámil Jozue lidu, sedm kněží, nesouce sedm trub
beraních, šli před truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla
také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi.
9. Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní
šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.
10. (Lidu pak byl přikázal Jozue, řka: Nebudete křičeti, ani slyšán
bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž
řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.)
11. Tedy obešla truhla Hospodinova město vůkol jednou, a navrátili se
do stanů a zůstali v nich.
12. Opět povstal Jozue ráno a kněží nesli truhlu Hospodinovu.
13. Sedm pak kněží, nesouce sedm trub beraních, předcházeli truhlu
Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli před nimi, a
ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kněží šli, v trouby
troubíce.
14. I obešli město druhého dne opět, a navrátili se do stanů. Tak
činili po šest dní.
15. V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli město týmž
způsobem sedmkrát; toliko toho dne obešli město sedmkrát.
16. Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili,
řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město.
17. A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou,
Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by
s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.
18. Avšak vystříhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli učiněni
proklatí, berouce z proklatých věcí, a uvedli byste stany Izraelské v
prokletí, a zkormoutili byste je.
19. Všecko pak stříbro a zlato, a nádoby měděné a železné, svaté bude
Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude.
20. Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid
hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě
svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I
vzali je.
21. A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě,
od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i
osla.
22. Dvěma pak mužům, kteříž shlédli zemi, řekl Jozue: Vejděte do domu
ženy nevěstky, a vyveďte ji odtud, i všecky věci, kteréž má, jakož
jste jí přisáhli.
23. I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku
její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a
nechali jich vně za stany Izraelskými.
24. Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a
zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově.
25. Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé
zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo
skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.
26. Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem


Příspěvek byl publikován v rubrice Jozue. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.