Bible kralická: Kazatel, 11. kapitola


1. Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2. Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3. Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo
na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4. Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude
žíti.
5. Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě
těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6. Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce
své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé
jednostejně dobré jest.
7. Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8. A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se,
tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli
přeběhlo, počte za marnost.
9. Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje
srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a
podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na
soud.
10. Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého;
nebo dětinství a mladost jest marnost.


Příspěvek byl publikován v rubrice Kazatel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.