Bible kralická: Leviticus, 18. kapitola


1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš.
3. Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé
skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v
ustanoveních jejich nechoďte.
4. Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich:
Já jsem Hospodin Bůh váš.
5. Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je
činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
6. Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení
hanby její: Já jsem Hospodin.
7. Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ
hanby její.
8. Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest.
9. Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž
doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich.
10. Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo
hanba tvá jsou.
11. Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce
tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její.
12. Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce
tvého jest.
13. Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky
tvé jest.
14. Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš,
stryna tvá jest.
15. Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ
hanby její.
16. Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého
jest.
17. Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po
dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a
nešlechetnost jest.
18. Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu
její za života jejího.
19. Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš,
odkrývaje hanbu její.
20. S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní.
21. Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly
Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
22. Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s
ženou; nebo ohavnost jest.
23. A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena
nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest.
24. A protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi
věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší.
25. Nebo poškvrnila se země, a navštívím nepravost její na ní, a
vyvrátí země obyvatele své.
26. Ale vy ostříhejte ustanovení mých a soudů mých, a nečiňte
nižádných ohavností těchto, tak domácí jako příchozí, kterýž jest
pohostinu u prostřed vás.
27. (Nebo všecky ty ohavnosti činili lidé země té, kteříž byli před
vámi, čímž poškvrněna jest země.)
28. Aby nevyvrátila vás země, proto že byste jí poškvrnili, jako
vyvrátila národ, kterýž byl před vámi.
29. Nebo kdož by koli dopustil se některé ze všech ohavností těch:
duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu
svého.
30. Protož ostříhejte přikázání mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů
ohavných, kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já
jsem Hospodin Bůh váš.


Příspěvek byl publikován v rubrice Leviticus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.