Bible kralická: Leviticus, 26. kapitola


1. Nedělejte sobě modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete
sobě, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavějte, abyste se jemu
klaněli; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
2. Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin.
3. Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a přikázaní mých
ostříhajíce, budete je činiti:
4. Tedy dám vám deště vaše časy svými, a země vydá úrody své, a
stromoví polní vydá ovoce své,
5. Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I
budete jísti chléb svůj do sytosti, a přebývati budete bezpečně v zemi
své.
6. Nebo dám pokoj v zemi, i budete spáti, a nebude, kdo by vás
předěsil; vypléním i zvěř zlou z země, a meč nebude procházeti země
vaší.
7. Nýbrž honiti budete nepřátely své, a padnou před vámi od meče.
8. Pět vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset
tisíců, i padnou nepřátelé vaši před vámi od meče.
9. Nebo obrátím tvář svou k vám, a dám vám zrůst, a rozmnožím vás, a
utvrdím smlouvu svou s vámi.
10. A jísti budete úrody několikaleté, a když nové přijdou, staré
vyprázdníte.
11. Vzdělám příbytek svůj u prostřed vás, a duše má nebude vás
nenáviděti.
12. A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete
lidem mým.
13. Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země
Egyptských, abyste jim nesloužili, a polámal jsem závory jha vašeho,
abyste chodili prosti.
14. Pakli nebudete mne poslouchati, a nebudete činiti všech přikázaní
těchto,
15. A jestli ustanovení má zavržete, a soudy mé zoškliví-li sobě duše
vaše, tak abyste nečinili všech přikázaní mých, a zrušili byste
smlouvu mou:
16. Já také toto učiním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici
pálčivou, což zkazí oči vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své
nadarmo síti budete, nebo nepřátelé vaši snědí je.
17. Postavím zůřivou tvář svou proti vám, tak že poraženi budete od
nepřátel svých, a panovati budou nad vámi ti, kteříž vás nenávidí.
Utíkati budete, ano vás žádný nehoní.
18. Jestliže ani tak poslouchati mne nebudete, tedy ještě sedmkrát
více trestati vás budu pro hříchy vaše.
19. A potru vyvýšenost síly vaší, a učiním nebe nad vámi jako železo,
a zemi vaši jako měď.
20. Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo země vaše nevydá vám úrody
své, a stromoví země nevydá ovoce svého.
21. Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti
poslouchati, tedy přidám na vás sedmkrát více ran vedlé hříchů vašich.
22. A pustím na vás zvěř polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí
hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše.
23. Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti
budete,
24. I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro
hříchy vaše.
25. A uvedu na vás meč, kterýž vrchovatě pomstí zrušení smlouvy. I
shrnete se do měst svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce
nepřátelům.
26. A když polámi vám hůl chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v
peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a
nenasytíte se.
27. Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale předce maní se mnou
zacházeti budete:
28. I já také v hněvě maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu
i já sedmkrát více pro hříchy vaše.
29. A budete jísti těla synů svých, a těla dcer svých.
30. A zkazím výsosti vaše, a vypléním slunečné obrazy vaše, a skladu
těla vaše na špalky ukydaných bohů vašich, a duše má bude vás
nenáviděti.
31. Města vaše dám v zpuštění, a učiním, aby zpustly svatyně vaše,
aniž více zachutnám oběti vůně příjemné vaší.
32. Já zpustím zemi, tak že ztrnou nad ní nepřátelé vaši, kteříž
bydliti budou v ní.
33. Vás pak rozptýlím mezi národy, a učiním, aby s dobytým mečem vás
honili. I bude země vaše vyhubena, a města vaše zpustnou.
34. A tehdy země užive sobot svých po všecky dny, v nichž pustá bude,
vy pak budete v zemi nepřátel svých. Tehdáž, pravím, odpočine země, a
užive sobot svých.
35. Po všecky dny, v nichž pustá bude, odpočívati bude; nebo
neodpočívala v soboty vaše, když jste vy bydlili v ní.
36. Kteříž pak ještě pozůstanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v
krajinách nepřátel jejich, tak že zažene je chřest listu větrem
chřestícího. I budou utíkati, rovně jako před mečem, a padnou, an jich
žádný honiti nebude.
37. A budou padati jeden přes druhého jakožto od meče, ač jich žádný
honiti nebude; aniž kdo z vás bude moci ostáti před nepřátely svými.
38. I zahynete mezi národy, a zžíře vás země nepřátel vašich.
39. Kteříž pak pozůstanou z vás, svadnouti budou pro nepravost svou v
zemi nepřátel vašich, ano i pro nepravosti otců vašich s nimi
usvadnou.
40. Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otců
svých vedlé přestoupení svého, kterýmž přestoupili proti mně, a maní
se mnou zacházeli,
41. I já také že jsem maní s nimi zacházel, a uvedl je do země
nepřátel jejich; jestliže, pravím, tehdáž poníží se srdce jejich
neobřezané, a schválí pokutu nepravosti své:
42. Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s
Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi
pamětliv budu.
43. Mezi tím země jsuc jich zbavena, užive sobot svých, kdyžto
zpuštěna bude pro ně. Tehdáž oni schválí pokutu nepravosti své proto,
že všelijak soudy mými pohrdali, a ustanovení má zošklivila sobě duše
jejich.
44. A však i tak, když by v zemi nepřátel svých byli, nezavrhl bych
jich, a nezošklivil jich sobě, abych je měl do konce zkaziti, a
zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Bůh jejich.


Příspěvek byl publikován v rubrice Leviticus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.