Bible kralická: Leviticus, 4. kapitola


1. Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Mluv synům Izraelským a rci: Když by kdo zhřešil z poblouzení proti
některému ze všech přikázaní Hospodinových, čině, čehož býti nemá, a
přestoupil by jedno z nich;
3. Jestliže by kněz pomazaný zhřešil hříchem jiných lidí: tedy
obětovati bude za hřích svůj, kterýmž zhřešil, volka mladého bez
poškvrny Hospodinu v obět za hřích.
4. I přivede volka toho ke dveřím stánku úmluvy před oblíčej
Hospodinův, a položí ruku svou na hlavu volka toho, a zabije ho před
oblíčejem Hospodinovým.
5. Tedy vezme kněz pomazaný krve z toho volka, a vnese ji do stánku
úmluvy.
6. Potom omočí kněz prst svůj v té krvi, a kropiti jí bude sedmkráte
před Hospodinem, před oponou svatyně.
7. Pomaže také kněz tou krví rohů oltáře, na němž se kadí vonnými
věcmi před Hospodinem, kterýž jest v stánku úmluvy, a ostatek krve
volka toho vyleje k spodku oltáře zápalu, kterýž jest u dveří stánku
úmluvy.
8. Všecken pak tuk volka toho za hřích vyjme z něho, totiž tuk
přikrývající střeva a všeckem tuk, kterýž jest na nich,
9. Též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách,
tolikéž i branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme ji,
10. Tak jako se odjímá od volka oběti pokojné, a páliti to bude kněz
na oltáři zápalu.
11. Kůži pak volka toho, i všecko maso jeho s hlavou i s nohami jeho,
střeva jeho i s lejny jeho,
12. A tak celého volka vynese ven za stany na místo čisté, tam kdež se
popel vysýpá, a spálí jej na dříví ohněm; na místě, kdež se popel
vysýpá, spálen bude.
13. Jestliže by pak všecko množství Izraelské pobloudilo, a byla by ta
věc skrytá před očima shromáždění toho, a učinili by proti některému
ze všech přikázaní Hospodinových, čehož by býti nemělo, tak že by
vinni byli,
14. A byl by poznán hřích, kterýmž zhřešili: tedy obětovati bude
shromáždění volka mladého v obět za hřích, a přivedou ho před stánek
úmluvy.
15. I položí starší shromáždění toho ruce své na hlavu volka před
Hospodinem, a zabije volka před Hospodinem.
16. I vnese kněz pomazaný z krve volka toho do stánku úmluvy,
17. A omoče kněz prst svůj v té krvi, kropiti jí bude sedmkráte před
Hospodinem, před oponou.
18. Pomaže také kněz tou krví rohů oltáře, kterýž jest před Hospodinem
v stánku úmluvy; potom všecku krev pozůstávající vylejek spodku oltáře
zápalu, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.
19. Všecken také tuk jeho vyjme z něho, a páliti bude na oltáři.
20. S tím pak volkem tak učiní, jako učinil s volkem za hřích
obětovaným, rovně tak učiní s ním. A tak očistí je kněz, i bude jim
odpuštěno.
21. Volka pak vynese ven z táboru a spálí jej, jako spálil volka
prvního; nebo obět za hřích shromáždění jest.
22. Jestliže pak kníže zhřeší, a učiní proti některému ze všech
přikázaní Hospodina Boha svého, čehož býti nemělo, a to z poblouzení,
tak že vinen bude,
23. A byl by znám hřích jeho, jímž zhřešil: tedy přivede obět svou z
koz, samce bez poškvrny.
24. I položí ruku svou na hlavu toho kozla a zabije ho na místě, kdež
se bijí oběti zápalné před Hospodinem; obět za hřích jest.
25. A vezma kněz z krve oběti za hřích na prst svůj, pomaže rohů
oltáře zápalu, ostatek pak krve jeho vyleje k spodku oltáře zápalu.
26. Všecken také tuk jeho páliti bude na oltáři, jako i tuk obětí
pokojných. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, a odpuštěn bude jemu.
27. Jestliže pak zhřeší člověk z lidu obecného z poblouzení, učině
proti některému přikázaní Hospodinovu, čehož by nemělo býti, tak že
vinen bude,
28. A byl by znám hřích jeho, kterýmž zhřešil: tedy přivede obět svou
z koz, samici bez poškvrny, za hřích svůj, jímž zhřešil.
29. I položí ruku svou na hlavu oběti té za hřích a zabije tu obět za
hřích na místě obětí zápalných.
30. A vezma kněz z krve její na prst svůj, pomaže rohů oltáře zápalu,
a ostatek krve její vyleje u spodku oltáře.
31. Všecken také tuk její odejme, jako se odjímá tuk od obětí
pokojných, a páliti jej bude kněz na oltáři u vůni příjemnou
Hospodinu. A tak očistí jej kněz, a bude mu odpuštěno.
32. Pakli by z ovcí přinesl obět svou za hřích, samici bez poškvrny
přinese.
33. A vloží ruku svou na hlavu té oběti za hřích a zabije ji v obět za
hřích na místě, kdež se bijí oběti zápalné.
34. Potom vezma kněz krve z oběti té za hřích na prst svůj, pomaže
rohů oltáře zápalu, ostatek pak krve její vyleje k spodku oltáře.
35. Všecken také tuk její odejme, jakž se odjímá tuk beránka z obětí


Příspěvek byl publikován v rubrice Leviticus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.