Bible kralická: Leviticus, 5. kapitola


1. Zhřešil-li by člověk, tak že slyše hlas zakletí a jsa svědkem toho,
což viděl neb slyšel, a neoznámil by, poneseť pokutu za nepravost
svou.
2. Aneb jestliže by se dotkl člověk některé věci nečisté, buďto těla
zvěři nečisté, buďto těla hovada nečistého, aneb těla žížaly nečisté,
a bylo by to skryto před ním, tedy nečistý bude a vinen jest.
3. Aneb jestliže by se dotkl nečistoty člověka, jaká by koli byla
nečistota jeho, kterouž se poškvrňuje, a bylo by to skryto před ním, a
potom poznal by to, vinen jest.
4. Aneb jestliže by se kdo zapřisáhl, vynášeje to rty svými, že učiní
něco zlého aneb dobrého, a to o jakékoli věci, o níž člověk s přísahou
obyčej má mluviti, a bylo by to skryto před ním, a potom by poznal, že
vinen jest jednou věcí z těch,
5. Když tedy vinen bude jednou věcí z těch: vyzná hřích svůj,
6. A přivede obět za vinu svou Hospodinu, za hřích svůj, kterýmž
zhřešil, samici z dobytku drobného, ovci aneb kozu za hřích, a očistíť
jej kněz od hříchů jeho.
7. A pakli by s to býti nemohl, aby dobytče obětoval, tedy přinese
obět za vinu svou, kterouž zhřešil, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek
Hospodinu, jedno v obět za hřích a druhé v obět zápalnou.
8. I přinese je k knězi, a on obětovati bude nejprvé to, kteréž má
býti v obět za hřích, a nehtem natrhne hlavy jeho naproti tylu jeho,
však nerozdělí jí.
9. I pokropí krví z oběti za hřích strany oltáře, a což zůstane krve,
vytlačí ji k spodku oltáře; nebo obět za hřích jest.
10. Z druhého pak učiní obět zápalnou vedlé obyčeje. A tak očistí jej
kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn.
11. A pakli nemůže s to býti, aby přinesl dvě hrdličky aneb dvé
holoubátek, tedy přinese obět svou ten, kterýž zhřešil, desátý díl
míry efi mouky bělné v obět za hřích. Nenalejeť na ni oleje, aniž
položí na ni kadidla, nebo obět za hřích jest.
12. Kterouž když přinese k knězi, tedy kněz vezma z ní plnou hrst
svou, pamětné její, páliti to bude na oltáři mimo obět ohnivou
Hospodinu, obět za hřích jest.
13. I očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil v kterékoli věci
z těch, a budeť mu odpuštěn; ostatek pak bude knězi jako při oběti
suché.
14. Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
15. Kdyby člověk přestoupil přestoupením, a zhřešil by z poblouzení,
ujímaje věcí posvěcených Hospodinu: tedy přinese obět za vinu svou
Hospodinu, skopce bez poškvrny z drobného dobytka, podlé ceny tvé,
nejníž za dva loty stříbra, vedlé lotu svatyně, za vinu.
16. A tak, což zhřešil, ujímaje posvěcených věcí, nahradí, a pátý díl
nad to přidá, dada to knězi; kněz pak očistí jej skrze skopce oběti za
vinu, a bude jemu odpuštěna.
17. Jestliže by pak člověk zhřešil, a učinil by proti některému ze
všech přikázaní Hospodinových, čehož by nemělo býti, neznaje toho, a
byl by vinen, rovně též ponese nepravost svou.
18. A přivede skopce bez poškvrny z drobného dobytka vedlé ceny tvé v
obět za vinu k knězi. I očistí jej kněz od poblouzení jeho, kterýmž
pobloudil a o němž nevěděl, a bude mu odpuštěno.
19. Obět za provinění jest, nebo zavinil Hospodinu.


Příspěvek byl publikován v rubrice Leviticus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.