Bible kralická: Malachiáš, 1. kapitola


1. Břímě slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.
2. Miluji vás, praví Hospodin, vy pak říkáte: V čem nás miluješ?
Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobův? praví Hospodin. A však jsem miloval
Jákoba.
3. Ezau pak měl jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho
pustých, a dědictví jeho drakům pouště.
4. Řekne-li Idumejská země: Ochuzeniť jsme, ale navrátíme se zase, a
vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupů: Oni nechť
stavějí, a já budu bořiti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a
lidem, na nějž hněviv bude Hospodin až na věky.
5. Což oči vaše uzří, a vy díte: Veleben buď Hospodin po pomezích
Izraelských.
6. Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já
otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám
to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A
však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?
7. Kteříž přinášejíce na oltář můj obět poškvrněnou, říkáte: Čímž jsme
tě poškvrnili? Tím, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest.
8. Nebo když přivodíte slepé k obětování, což to není nic zlého? A
když přivodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je
medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a přijme-li tvář tvou,
praví Hospodin zástupů.
9. A protož nyní kořtež se tváři Boha silného, aby nám milost učinil.
Ale když to z rukou vašich jest, přijme-liž kterého z vás oblíčej?
praví Hospodin zástupů.
10. Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavřel dvéře, aneb zapálil na
oltáři mém darmo? Nemámť v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupů,
a oběti nepřijmu z ruky vaší.
11. Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi
národy, a na všelikém místě kadění přinášíno bude jménu mému, a obět
čistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin
zástupů,
12. Ačkoli vy ho poškvrňujete, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání
jest, a což kladeno bývá na něj, že jest chaterný pokrm.
13. Říkáte také: Ach, větší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli,
praví Hospodin zástupů. Nebo přinášíte to, což jest vydřeno, a chromé
i nemocné, přinášejíce dar. To-liž mám přijímati z ruky vaší? praví
Hospodin.
14. Anobrž zlořečený jest fortelný, kterýž maje v svém stádě samce,
činí slib, a obětuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já


Příspěvek byl publikován v rubrice Malachiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.