Bible kralická: Malachiáš, 2. kapitola


1. A tak nyní k vám přikázání to, ó kněží.
2. Neuposlechnete-li a nesložíte-li v srdci, abyste dali slávu jménu
mému, praví Hospodin zástupů, zajisté že pošli na vás zlořečenství, a
zlořečiti budu požehnáním vašim. Anobrž již jsem zlořečil každému z
nich, nebo jste nikoli nesložili toho v srdci.
3. Aj, já pokazím vám to, což nasejete, a vkydnu lejno na tváře vaše,
lejno obětí vašich, tak že vás zachvátí k sobě.
4. Nebo víte, že jsem poslal k vám přikázaní to, aby byla stálá
smlouva s Léví, praví Hospodin zástupů.
5. Smlouva má byla s ním života a pokoje, a dal jsem jemu to pro
bázeň; nebo se bál mne, a pro jméno mé potřín byl.
6. Zákon pravdy byl v ústech jeho, a nepravost nebyla nalezena ve
rtech jeho, v pokoji a upřímosti chodil se mnou, a mnohé odvrátil od
nepravosti.
7. Nebo rtové kněze mají ostříhati umění, a na zákon doptávati se z
úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupů jest.
8. Vy pak sešli jste s cesty, byli jste příčinou mnohým, aby činili
proti zákonu; zrušili jste smlouvu Levítskou, praví Hospodin zástupů.
9. Pročež i já také vydal jsem vás v potupu a v nevážnost všemu lidu,
jakož vy v ničemž neostříháte cest mých, a přijímáte osoby v zákoně.
10. Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás?
Proč nevěrně činiti máme jeden druhému a zlehčovati smlouvu otců
našich?
11. Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě;
nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl,
pojímaje za manželku dceru boha jiného.
12. Vypléní Hospodin muže, kterýž to činí, z stánků Jákobových,
bdícího i odpovídajícího, i obětujícího dar Hospodinu zástupů.
13. Již to podruhé činíte, že přikrýváte slzami oltář Hospodinův,
pláčem a křikem, pročež nikoli nepatří již více k daru, aniž přijímá
oběti vzácné z ruky vaší.
14. A však říkáte? Pro kterou příčinu? Proto že Hospodin jest svědkem
mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevěrně činíš, ješto
ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé.
15. Zdaliž neučinil jedno, ačkoli ještě více ducha měl? Proč pak
jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostříhejte ducha svého, a
manželce mladosti své nečiňte nevěrně.
16. Proto že v nenávisti má propouštění, praví Hospodin Bůh Izraelský,
proto že takový přikrývá ukrutnost pláštěm jeho, praví Hospodin
zástupů, protož ostříhejte ducha svého, abyste nečinili nevěrně.
17. Těžcí jste Hospodinu slovy svými, a však říkáte: V čem jsme těžcí?
Když říkáte: Každý, kdož činí zlé, líbí se Hospodinu, a v těch on
líbost má, aneb: Kde jest Bůh soudu?


Příspěvek byl publikován v rubrice Malachiáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.