1. Táhneť zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti, vyhlídej na cestu,
posilň bedr, dobře se silou opatř.
2. Neboť jest odjal Hospodin pýchu Jákobovu jako pýchu Izraelovu,
proto že vyprázdnili je zhoubcové, a réví jejich pokazili.
3. Pavéza udatných jeho červená, bojovníci červcem odění, vozové jako
pochodně hořící jiskřiti budou v den mustruňku jeho, a jedle hrozně
třásti se budou.
4. Po ulicích jezditi budou vozové, a hrčeti po ryncích; na pohledění
budou jako pochodně, a jako blesk pronikati budou.
5. Sšikuje nejznamenitější své, klesnou v šiku svém, pospíší ke zdem
jeho, a skryše připravována bude.
6. Brány při řekách se otevrou, chrám se rozplyne.
7. A Hutsab zajata jsuc, zavedena bude, a děvečky její poberou se,
lkajíce jako holubice, a tepouce prsy své.
8. A ačkoli jako rybník vod bylo Ninive od začátku svého, však již
sami utíkají. Stůjte, stůjte a však žádný se neohlédne.
9. Rozchvátejtež stříbro, rozchvácejte zlato a nesčíslná zboží, a
cožkoli nejvzácnějšího na všelikých klénotích drahých.
10. Prázdné a vyprázdněné, nýbrž docela zpuštěné bude, a srdce se
rozplyne, a tlučení kolen vespolek i bolest na všech bedrách bude, a
tváře všech zčernají jako hrnec.
11. Kdež jest peleš lvů a to pastviště lvíčat, kamž chodíval lev, lev
i lvíče, a nebylo žádného, kdo by přestrašil.
12. Lev, kterýž hojně lovíval mladým svým, a dávíval lvicím svým,
kterýž naplňoval loupeží jeskyně své, a peleše své tím, což nahonil?
13. Aj, já proti tobě, praví Hospodin zástupů, a popálím na prach vozy
tvé, a lvíčata tvá sžíře meč; i vypléním z země loupež tvou, a nebude
slyšán více hlas poslů tvých.