Bible kralická: Numeri, 5. kapitola


1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a
každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného.
3. I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby
nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám.
4. I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož
byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.
5. Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
6. Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích
lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše
ta:
7. Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen
byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil.
8. A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta
dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti
má.
9. Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských,
kterouž přinesou knězi, jemu se dostane.
10. Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co
knězi, také jeho bude.
11. Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:
12. Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže
uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu,
13. Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima
muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo
proti ní, a ona nebyla by postižena;
14. Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil
proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch
muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by
poškvrněna nebyla:
15. Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní,
desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni
kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná,
uvozující v pamět nepravost.
16. I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem.
17. A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest
na zemi v příbytku, dá jej do té vody.
18. Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její,
a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké
horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená.
19. I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou
žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž
čistá od vody této hořké zlořečené.
20. Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo
jiný s tebou kromě manžela tvého,
21. (Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a
řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu
tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo.
22. Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé,
a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen.
23. Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou
hořkou.
24. I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda
zlořečená, a obrátí se v hořkosti.
25. Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji
bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.
26. A vezma plnou hrst pamětného jejího z oběti suché, páliti to bude
na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.
27. A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a
dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená,
a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i
bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.
28. Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude,
a roditi bude děti.
29. Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže
svého, a byla by poškvrněna,
30. Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by
horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby
vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.
31. I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.


Příspěvek byl publikován v rubrice Numeri. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.