Bible kralická: Píseň Šalomounova, 4. kapitola


1. Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé
jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž
vídati na hoře Galád.
2. Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z
kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3. Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a
řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři
tvými.
4. Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v
níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5. Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v
kvítí.
6. Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové
a pahrbku kadidlovému.
7. Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8. Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s
vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor
pardových.
9. Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem
svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10. Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou
milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11. Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a
vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12. Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice
zapečetěná.
13. Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem
rozkošným cypru a nardu,
14. Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím
kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi
vonnými.
15. Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z
Libánu.
16. Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu
mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a


Příspěvek byl publikován v rubrice Píseň Šalomounova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.