Bible kralická: Pláč Jeremiášův, 1. kapitola


1. Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako
vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat
uvedeno.
2. Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech
milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně
se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
3. Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však
osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí,
postihají jej v těsně.
4. Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány
jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám
pln jest hořkosti.
5. Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej
Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli
do zajetí před oblíčejem nepřítele.
6. A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou
podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před
tím, kdož je honí.
7. Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení
svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když
padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval.
Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
8. Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena
jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že
vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
9. Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své,
protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž,
Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
10. Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se
dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby
tobě nevcházeli do shromáždění.
11. Všecken lid její vzdychajíce, hledají chleba, vynakládají
nejdražší věci své za pokrm k očerstvení života. Vzezřiž, Hospodine, a
popatřiž, neboť jsem v nevážnosti.
12. Nic-liž vám do toho, ó všickni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a
vizte, jest-li bolest podobná bolesti mé, kteráž jest mi učiněna, jak
mne zámutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého.
13. Seslal s výsosti oheň do kostí mých, kterýž opanoval je; roztáhl
sít nohám mým, obrátil mne zpět, obrátil mne v pustinu, celý den
neduživá jsem.
14. Tuze svázáno jest rukou jeho jho přestoupení mých, tuze spletené
houžve připadly na hrdlo mé, porazilo sílu mou; vydal mne Pán v ruku
nepřátel, nemohuť povstati.
15. Pošlapal Pán všecky mé silné u prostřed mne, svolal proti mně
zástupy, aby potřel mládence mé, tlačil Pán presem pannu dceru
Judskou.
16. Pro tyť věci já pláči, z očí mých, z očí mých tekou vody, a že
jest vzdálen ode mne potěšitel, kterýž by očerstvil duši mou; synové
moji jsou pohubeni, nebo ssilil se nepřítel.
17. Rozprostírá dcera Sionská ruce své, nemá žádného, kdo by ji
potěšil; vzbudil tě Hospodin proti Jákobovi všudy vůkol něho nepřátely
jeho, mezi nimiž jest dcera Jeruzalémská jako pro nečistotu oddělená.
18. Spravedlivý jest Hospodin, neboť jsem na odpor činila ústům jeho.
Slyšte medle všickni lidé, a vizte bolest mou; panny mé i mládenci
moji odebrali se do zajetí.
19. Volala jsem na milovníky své, oni oklamali mne; kněží moji a
starci moji v městě pomřeli, hledajíce pokrmu, aby posilnili života
svého.
20. Popatřiž, ó Hospodine, neboť mi úzko; vnitřnosti mé zkormouceny
jsou, srdce mé svadne ve mně, proto že jsem na odpor velice činila.
Vně meč na sirobu přivodí, v domě pouhá smrt.
21. Slýchajíť, že já vzdychám, ale není žádného, kdo by mne potěšil.
Všickni nepřátelé moji slyšíce o mých bídách, radují se, že jsi to
učinil, a přivedl den předohlášený, ale budouť mně podobní.
22. Nechť přijde všecka nešlechetnost jejich před oblíčej tvůj, a učiň
jim, jakož jsi učinil mně pro všecka přestoupení má; neboť jsou mnohá


Příspěvek byl publikován v rubrice Pláč Jeremiášův. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.