Bible kralická: Přísloví, 11. kapitola


1. Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se
jemu.
2. Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3. Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje
je.
4. Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z
smrti.
5. Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou
padá bezbožný.
6. Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni
bývají.
7. Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských
činů mizí.
8. Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na
místo jeho.
9. Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi
bývají.
10. Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní,
bývá prozpěvování.
11. Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných
vyvráceno.
12. Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13. Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14. Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve
množství rádců.
15. Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí
rukojemství, bezpečen jest.
16. Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17. Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo
své.
18. Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu
jistou.
19. Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti
své.
20. Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování
líbí se jemu.
21. Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak
spravedlivých uchází toho.
22. Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23. Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání
bezbožných hněv.
24. Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad
slušnost, ale k chudobě.
25. Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude
zavlažen.
26. Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho,
kdož je prodává.
27. Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého,
potká jej.
28. Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako
ratolest zkvetnou.
29. Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen
sloužiti musí moudrému.


Příspěvek byl publikován v rubrice Přísloví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.