Bible kralická: Přísloví, 8. kapitola


1. Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2. Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3. U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá,
řkuci:
4. Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5. Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6. Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů
mých pouhou pravdu.
7. Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým
bezbožnost.
8. Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani
převráceného.
9. Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10. Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato
nejvýbornější.
11. Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci
žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12. Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti
přítomné mám.
13. Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a
vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14. Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest
síla.
15. Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16. Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17. Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18. Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19. Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj
než stříbro výborné.
20. Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21. Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady
jejich naplnila.
22. Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede
všemi časy.
23. Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24. Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo
studnic oplývajících vodami.
25. Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26. Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku
zemského.
27. Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost
nad propastí;
28. Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29. Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní
jeho, když vyměřoval základy země:
30. Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na
každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31. Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32. A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou
ostříhající cest mých.
33. Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34. Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý
den, šetře veřejí dveří mých.
35. Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36. Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou;


Příspěvek byl publikován v rubrice Přísloví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.