Bible kralická: Rut, 4. kapitola


1. Tedy Bóz všed do brány, posadil se tam. A aj, příbuzný ten, o němž
on byl mluvil, šel tudy. I řekl jemu: Poď sem, a poseď tuto. Kterýž
zastaviv se, sedl.
2. A vzav Bóz deset mužů z starších města toho, řekl: Posaďte se tuto.
I posadili se.
3. Tedy řekl příbuznému tomu: Díl pole, kteréž bylo bratra našeho
Elimelecha, prodala Noémi, kteráž se navrátila z krajiny Moábské.
4. A já jsem umínil netajiti toho před tebou, a pravímť: Ujmi pole to
před přísedícími těmito a staršími lidu mého. Jestliže chceš koupiti,
kup; pakli nekoupíš, oznam mi. Nebo vím, že kromě tebe není žádného,
kterýž by měl právo koupiti je, a já jsem po tobě. Tedy on řekl: Já
koupím.
5. I řekl Bóz: Když ujmeš pole to od Noémi, tedy i Rut Moábskou,
manželku mrtvého, sobě pojmeš, abys vzbudil jméno mrtvého v dědictví
jeho.
6. Odpověděl příbuzný ten: Nemohuť koupiti, abych snad nezahladil
dědictví svého. Uživ ty práva příbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti.
7. (Byl pak ten obyčej od starodávna v Izraeli při koupi a směnách, ku
potvrzení všelijakého jednání, že szul jeden obuv svou, a dal ji
druhému. A to bylo na svědectví té věci v Izraeli.)
8. Protož řekl příbuzný Bózovi: Ujmi ty. I szul obuv svou.
9. Tedy řekl Bóz starším těm a všemu lidu: Vy svědkové jste dnes, že
jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo
Chelionovo a Mahalonovo, od Noémi.
10. Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobě za manželku,
abych vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho, a aby nebylo zahlazeno
jméno mrtvého z bratří jeho, a z brány místa jeho. Vy svědkové jste
dnes toho.
11. I řekl všecken lid, kterýž byl v bráně města, i starší: Svědkové
jsme. Dejž Hospodin, aby žena vcházející do domu tvého byla jako
Ráchel a jako Lía, kteréžto dvě vzdělaly dům Izraelský. Počínejž sobě
zmužile v Efratě, a dosáhni jména v Betlémě.
12. A ať jest dům tvůj jako dům Fáresa, (kteréhož porodila Támar
Judovi,) z semene toho, kteréž by dal tobě Hospodin s mladicí touto.
13. A tak Bóz pojal sobě Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní,
dal jí to Hospodin, že počala a porodila syna.
14. I řekly ženy Noémi: Požehnaný Hospodin, kterýž nedopustil toho,
abys měla zbavena býti příbuzného v tento čas, tak aby trvalo v
Izraeli jméno jeho.
15. Onť očerství duši tvou, a chovati tě bude v starosti tvé; nebo
nevěsta tvá, kteráž tě miluje, porodila ho, kteráž tobě lepší jest,
nežli sedm synů.
16. Tedy vzavši Noémi dítě, položila je na klín svůj, a byla
pěstounkou jeho.
17. Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a
nazvaly ho jménem Obéd. Onť jest otec Izai, otce Davidova.
18. A tito jsou rodové Fáresovi: Fáres zplodil Ezrona;
19. Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba;
20. Aminadab pak zplodil Názona, Názon pak zplodil Salmona;
21. Salmon pak zplodil Bóza, Bóz pak zplodil Obéda;


Příspěvek byl publikován v rubrice Rut. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.