Bible kralická: Soudců, 7. kapitola


1. Tedy vstav ráno Jerobál, (jenž jest Gedeon), i všecken lid, kterýž
byl s ním, položili se při studnici Charod, vojska pak Madianských
byla jim na půlnoci před vrchem More v údolí.
2. I řekl Hospodin Gedeonovi: Příliš mnoho jest lidu s tebou, protož
nedám Madianských v ruce jejich, aby se nechlubil Izrael proti mně,
řka: Ruka má spomohla mi.
3. A protož provolej hned, ať slyší lid, a řekni: Kdo jest strašlivý a
lekavý, navrať se zase, a odejdi ráno pryč k hoře Galád. I navrátilo
se z lidu dvamecítma tisíců, a deset tisíc zůstalo.
4. Řekl opět Hospodin Gedeonovi: Ještě jest mnoho lidu; kaž jim
sstoupiti k vodám, a tam jej tobě zkusím. I bude, že o komžkoli řeknu:
Tento půjde s tebou, ten ať s tebou jde, a o komžkoli řeknu tobě:
Tento nepůjde s tebou, ten ať nechodí.
5. I kázal sstoupiti lidu k vodám, a řekl Hospodin k Gedeonovi:
Každého, kdož chlemtati bude jazykem svým z vody, jako chlemce pes,
postavíš obzvláštně, tolikéž každého, kdož se přisehne na kolena svá
ku pití.
6. I byl počet těch, kteříž chlemtali, rukama svýma k ústům svým vodu
nosíce, tři sta mužů, ostatek pak všeho lidu sehnuli se na kolena svá
ku pití vody.
7. I řekl Hospodin Gedeonovi: Ve třech stech mužů, kteříž chlemtali,
vysvobodím vás, a vydám Madianské v ruku tvou, ale ostatek všeho lidu
nechť se vrátí, jeden každý k místu svému.
8. A protož nabral ten lid v ruce své potravy a trouby své; jiné pak
muže Izraelské všecky propustil, jednoho každého do stanů jejich,
toliko tři sta těch mužů zanechal při sobě. Vojska pak Madianských
ležela pod ním v údolí.
9. I stalo se, že noci té řekl jemu Hospodin: Vstana, sstup k vojsku,
nebo dal jsem je v ruku tvou.
10. Pakli nesmíš sjíti sám, sejdi s Půrou služebníkem svým do vojska,
11. A uslyšíš, co mluviti budou; i posilní se z toho ruce tvé, tak že
směle půjdeš proti vojsku tomu. Sstoupil tedy on a Půra služebník jeho
k kraji oděnců, kteříž byli v vojště.
12. Madian pak a Amalech i všecken lid východní leželi v údolí, jako
kobylky u velikém množství, ani velbloudů jejich počtu nebylo, jako
písek, kterýž jest na břehu mořském v nesčíslném množství.
13. A když přišel Gedeon, aj, jeden vypravoval bližnímu svému sen, a
řekl: Hle, zdálo mi se, že pecen chleba ječmenného valil se do vojska
Madianského, a přivaliv se na každý stan, udeřil na něj, až padl, a
podvrátil jej svrchu, a tak ležel každý stan.
14. Jemužto odpovídaje bližní jeho, řekl: Není to nic jiného, jediné
meč Gedeona syna Joasova, muže Izraelského; dalť jest Bůh v ruku jeho
Madianské i všecka tato vojska.
15. Stalo se pak, že když uslyšel Gedeon vypravování snu i vyložení
jeho, poklonil se Bohu, a vrátiv se k vojsku Izraelskému, řekl:
Vstaňte, nebo dal Hospodin v ruku vaši vojska Madianská.
16. Rozdělil tedy tři sta mužů na tři houfy, a dal trouby v ruku
každému z nich a báně prázdné, a v prostředku těch bání byly pochodně.
17. I řekl jim: Jakž na mně uzříte, tak učiníte; nebo hle, já vejdu na
kraj vojska, a jakž já tehdáž budu dělati, tak uděláte.
18. Nebo troubiti budu já v troubu i všickni, jenž se mnou budou,
tehdy vy také troubiti budete v trouby vůkol všeho vojska, a řeknete:
Meč Hospodinův a Gedeonův.
19. Všel tedy Gedeon a sto mužů, kteříž s ním byli, na kraj vojska při
začátku bdění prostředního, jen že byli proměnili stráž; i troubili v
trouby, a roztřískali báně, kteréž měli v rukou svých.
20. Tedy ti tři houfové troubili v trouby, rozstřískavše báně, a
drželi v ruce své levé pochodně, v pravé pak ruce své trouby, aby
troubili, i křičeli: Meč Hospodinův a Gedeonův.
21. A postavili se každý na místě svém vůkol ležení; i zděšena jsou
všecka vojska, a křičíce, utíkali.
22. Když pak troubilo v trouby těch tři sta mužů, obrátil Hospodin meč
jednoho proti druhému, a to po všem ležení. Utíkalo tedy vojsko až k
Betseta do Zererat, a až ku pomezí Abelmehula u Tebat.
23. Shromáždivše se pak muži Izraelští z Neftalím a z Asser a ze všeho
pokolení Manassesova, honili Madianské.
24. I rozeslal Gedeon posly na všecky hory Efraimské, řka: Vyjděte v
cestu Madianským, a zastupte jim vody až k Betabaře a Jordánu. Tedy
shromáždivše se všickni muži Efraim, zastoupili vody až k Betabaře a
Jordánu.
25. A chytili dvé knížat Madianských, Goréba a Zéba. I zabili Goréba
na skále Goréb a Zéba zabili v lisu Zéb, a honili Madianské, hlavu pak
Gorébovu a Zébovu přinesli k Gedeonovi za Jordán.


Příspěvek byl publikován v rubrice Soudců. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.