Bible kralická: Zachariáš, 7. kapitola


1. Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo
Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest
Kislef,
2. Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby
se kořili tváři Hospodinově,
3. A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k
prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako
jsme činili již po mnoho let?
4. I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:
5. Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a
kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste
se opravdu mně, mně, pravím, postili?
6. A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe
pijete?
7. Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky
předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města
jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
8. I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:
9. Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a
milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.
10. A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého
žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
11. Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své
obtížili, aby neslyšeli.
12. A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a
slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky
předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.
13. Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali,
neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.
14. A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž
neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by
tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.


Příspěvek byl publikován v rubrice Zachariáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.