Bible kralická: Žalm 107


1. Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství
jeho.
2. Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina,
jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3. A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od
moře.
4. Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání
nenacházejíce.
5. Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6. Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl
je,
7. A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky
jeho před syny lidskými,
9. Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými
věcmi.
10. Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11. Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího
pohrdli.
12. Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14. Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky
jeho před syny lidskými,
16. Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17. Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení
bývají.
18. Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je
vysvobozuje.
20. Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky
jeho před syny lidskými,
22. A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s
prozpěvováním.
23. Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24. Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25. Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26. Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v
nebezpečenství rozplývá se.
27. Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je
vysvobozuje.
29. Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30. I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky
jeho před syny lidskými.
32. Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33. Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34. Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35. Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36. I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37. Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek
úrody.
38. Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich
neumenšuje.
39. A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a
truchlostí,
40. Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po
poušti bezcestné.
41. Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.