Bible kralická: Žalm 119


1. Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v
zákoně Hospodinově.
2. Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým
srdcem hledají.
3. Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4. Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5. Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6. Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7. Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu
právům spravedlnosti tvé.
8. Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9. Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se
choval vedlé slova tvého.
10. Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od
přikázaní tvých.
11. V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12. Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13. Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14. Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15. O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16. V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17. Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ,
ostříhal slova tvého.
18. Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19. Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20. Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21. Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22. Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23. Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj
přemýšlí o ustanoveních tvých.
24. Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25. Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26. Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením
svým.
27. Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných
skutcích tvých.
28. Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29. Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30. Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31. Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32. Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33. He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych
ostříhal do konce.
34. Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým
srdcem.
35. Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš
skládám.
36. Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37. Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38. Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39. Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří
jsou.
40. Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti
tvé.
41. Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a
spasení tvé vedlé řeči tvé,
42. Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání
skládám v slovu tvém.
43. A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé
očekávám.
44. I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45. A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů
tvých.
46. Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se
hanbiti.
47. Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem
zamiloval.
48. Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a
přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49. Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne
ubezpečil.
50. Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51. Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52. Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se
potěšuji.
53. Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštěji zákon tvůj.
54. Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55. Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona
tvého.
56. Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57. Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58. Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé
slova svého.
59. Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým
svědectvím.
60. Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61. Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62. O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63. Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají
přikázaní tvých.
64. Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým
vyuč mne.
65. Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé
slova svého.
66. Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67. Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé
ostříhám.
68. Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69. Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám
přikázaní tvých.
70. Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71. K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil
ustanovením tvým.
72. Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a
stříbra.
73. Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se
naučil přikázaním tvým,
74. Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé
očekávám.
75. Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi
mne hodně potrestal.
76. Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé
řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77. Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj
rozkoš má jest.
78. Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já
pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79. Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví
tvá.
80. Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl
zahanben.
81. Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82. Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž
mne potěšíš?
83. Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem
nezapomenul.
84. Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad
těmi, kteříž mi protivenství činí?
85. Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86. Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví,
spomoziž mi.
87. Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil
přikázaní tvých.
88. Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst
tvých.
89. Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90. Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91. Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté
jsou služebníci tvoji.
92. Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém
trápení.
93. Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi
mne.
94. Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95. Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá
rozvažuji.
96. Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký
náramně.
97. Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé
přemyšlování.
98. Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám
je ustavičně před sebou.
99. Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá
jsou má přemyšlování.
100. I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101. Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102. Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103. Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104. Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty
bludné nenávidím.
105. Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106. Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti
tvé.
107. Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova
svého.
108. Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým
vyuč mne.
109. Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se
nezapomínám.
110. Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se
neodvracím.
111. Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost
srdce mého.
112. Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých
ustavičně, až i do konce.
113. Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114. Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115. Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha
svého.
116. Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj
mne v mém očekávání.
117. Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým
ustavičně.
118. Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť
jest lživá opatrnost jejich.
119. Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji
svědectví tvá.
120. Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121. Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122. Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní
nepotlačili.
123. Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost
spravedlnosti tvé.
124. Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením
svým vyuč mne.
125. Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví
tvá.
126. Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127. Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž
jest nejlepší.
128. A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti
poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129. Pane Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130. Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131. Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132. Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž
milují jméno tvé.
133. Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati
měla jaká nepravost.
134. Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135. Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč
mne.
136. Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž
neostříhají zákona tvého.
137. Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138. Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139. Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé
moji.
140. Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje
služebník tvůj.
141. Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142. Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143. Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144. Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti
nabýti, tak abych živ býti mohl.
145. Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych
ostříhal ustanovení tvých.
146. K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147. Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148. Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech
tvých.
149. Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů
svých obživ mne.
150. Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od
zákona tvého vzdálili.
151. Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152. Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na
věky.
153. Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon
tvůj nezapomínám.
154. Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155. Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na
ustanovení tvá.
156. Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157. Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od
svědectví tvých se neuchyluji.
158. Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že
řeči tvé neostříhali.
159. Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství
svého obživ mne.
160. Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký
úsudek spravedlnosti tvé.
161. Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se
srdce mé.
162. Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné
kořisti.
163. Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164. Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165. Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166. Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167. Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168. Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé
jsou před tebou.
169. Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé
slova svého uděl mi rozumnosti.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.