Bible kralická: Žalm 12


1. (12:1) Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. (12:2)
Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli
věrní z synů lidských.
2. (12:3) Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce
dvojitého řeči vynášejí.
3. (12:4) Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk
velikomluvný,
4. (12:5) Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s
sebou, kdo jest pánem naším?
5. (12:6) Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví
Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
6. (12:7) Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro
v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
7. (12:8) Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od
národu tohoto až na věky.
8. (12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní
vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.