Bible kralická: Žalm 141


1. Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj
hlasu mého, když tebe vzývám.
2. Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým,
pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
3. Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
4. Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků
bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen
líbostmi jejich.
5. Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce
mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť
modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
6. Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova
má, nebo jsou libá.
7. Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti
naše až k ústům hrobovým.
8. Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše
mé.
9. Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících
nepravost.
10. Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.