Bible kralická: Žalm 17


1. Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj
volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů
ošemetnosti.
2. Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3. Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval,
aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4. Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal
jsem se stezky zhoubce.
5. Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6. Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně
ucha svého, a slyš řeč mou.
7. Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi,
kteříž povstávají proti pravici tvé.
8. Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9. Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých
úhlavních obkličujících mne,
10. Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11. Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás
porazili na zem.
12. Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti
sedícímu v skrýši.
13. Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni
duši mou od bezbožníka mečem svým,
14. Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl
jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ.
Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým
svým.
15. Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu
obrazem tvým, když procítím.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.