Bible kralická: Žalm 39


1. (39:1) Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. (39:2) Řekl jsem:
Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmuv uzdu
ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2. (39:3) Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i
spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3. (39:4) Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování
mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4. (39:5) Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů
mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5. (39:6) Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před
tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně
stojící. Sélah.
6. (39:7) Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje
se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7. (39:8) Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na
tebe.
8. (39:9) A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch
bláznu nevystavuj mne.
9. (39:10) Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil
to.
10. (39:11) Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela
zhynul jsem.
11. (39:12) Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako
mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký
člověk. Sélah.
12. (39:13) Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši
své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe,
jako i všickni otcové moji.
13. (39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a
již zde více nebyl.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.