Bible kralická: Žalm 50


1. Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od
východu slunce i od západu jeho.
2. Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3. Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude,
a vůkol něho vichřice náramná.
4. Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5. Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6. I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce
jest. Sélah.
7. Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou
osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8. Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by
vždycky přede mnou nebyli.
9. Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10. Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11. Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12. Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i
plnost jeho.
13. Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14. Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15. A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16. Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ
ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17. Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18. Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19. Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20. Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své
lehkost uvodíš.
21. To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já
tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči
tvé.
22. Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych
snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23. Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje
cestu svou, ukáži spasení Boží.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.