Bible kralická: Žalm 55


1. (55:1) Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. (55:2)
Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
2. (55:3) Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a
kormoutím se,
3. (55:4) A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť
sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
4. (55:5) Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
5. (55:6) Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
6. (55:7) I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a
poodpočinul.
7. (55:8) Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti.
Sélah.
8. (55:9) Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
9. (55:10) Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil
bezpráví a rozbroj v městě.
10. (55:11) Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v
prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
11. (55:12) Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a
lest z ulic jeho.
12. (55:13) Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl
bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl
bych se před ním:
13. (55:14) Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
14. (55:15) Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu
Božího společně chodívali.
15. (55:16) Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti
musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u
prostřed nich.
16. (55:17) Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
17. (55:18) U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně
volati budu, až i vyslyší hlas můj.
18. (55:19) Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti
mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
19. (55:20) Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí odvěčnosti,
Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
20. (55:21) Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil
smlouvu svou.
21. (55:22) Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj;
měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
22. (55:23) Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude,
aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
23. (55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté
vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati
budu.


Příspěvek byl publikován v rubrice Žalmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.