Jidášovo Evangelium – Kapitola 2


Evangelium podle Jidáše (Judy) Iškariotského
podle něm. překladu B. Sieberta do češtiny přeložil:
Mgr. Jan Kozák, http://sweb.cz/gnostica

JEŽÍS SE OPĚT ZJEVUJE ŽÁKŮM
Příštího rána, poté co se toto událo, se Ježíš znovu objevil před svými žáky. Ti se ho zeptali:
”Mistře, kam jsi odešel a co jsi dělal, zatímco jsi byl pryč?”
Ježíš jim odpověděl:
”Odešel jsem za jiným velkým a svatým pokolením.“
2) Jeho žáci se ho zeptali:
”Pane, jaké je to velké pokolení, které je nám nadřazeno a je svatější nežli my a není z tohoto světa?”
Když to Ježíš uslyšel, zasmál se a řekl jim:
”Proč přemýšlíte ve svých srdcích o onom silném a svatém pokolení? Vpravdě vám říkám, nikdo, kdo se zrodil v tomto světě, ono pokolení nespatří a žádné vojsko andělů (tj. vyslanců) hvězd ho nepřemůže. A žádný smrtelník s ním nikdy nebude moci obcovat, neboť toto pokolení nepochází ze […], které se stalo […]. Toto lidské pokolení, ke kterému vy patříte, pochází z rodu člověka […], moci, která […] jiné síly […] skrze které vládnete.“
Když jeho žáci slyšeli tato slova, byl každý z nich pobouřen v duši a neřekli ani slovo.
Jiný den k nim opět přišel Ježíš. Ptali se ho:
”Mistře, spatřili jsme tě ve vidění, když jsme měli velký sen. […] noc […]. Proč jste […] jakoby jste se potopili?“

ŽÁCI SPATŘÍ CHRÁM A DISKUTUJÍ O NĚM
Řekli:
”Spatřili jsme velký dům a uvnitř velký oltář a dvanáct mužů, které bychom mohli nazvat kněží. A velké množství lidu čekalo u onoho oltáře, až kněží […] a přijmou dary. Čekali však nadarmo.“
Ježíš řekl:
”Jací byli ti kněží?“
Oni odpověděli:
”Někteří […] dva týdny. Někteří obětovali mezi sebou vlastní děti, jiní zase ženy ve slávě a pokoře. Jiní spali s jinými muži, další byli zase zapleteni do vraždění. Další prováděli množství hříšných věcí a činy bezpráví. A ti muži, kteří stáli před oltářem, vzývali tvé jméno a ve všech činech nepravosti jim oběti sloužily k jejich naplnění […].“

Poté co toto řekli, mlčeli, neboť byli velmi pobouřeni.

JEŽÍŠÚV SYMBOLICKÝ VÝKLAD SNU

Ježíš jim řekl:

Proč jste tolik pobouřeni? Vpravdě vám říkám,
všichni kněží, kteří stojí před oltářem, vzývají mé jméno! Znovu
vám říkám, že mé jméno stojí psáno i na […] pokolení hvězd přes
všechna lidská pokolení. A oni pěstují hanebným způsobem v mém
jménu stromy, které nenesou žádné plody!“
Ježíš jim dále řekl:

Ti, které jste spatřili, jak u oltáře přijímají
dary, to jsou takoví, jací jste i vy. To je bůh, kterému sloužíte a
vy jste těch dvanáct mužů, které jste spatřili. To stádo připravené
k oběti, to je množství lidí, které jste svedli z pravé cesty k tomuto oltáři […]. Takový kněz bude stát a používat mé jméno tímto
způsobem a generace zbožných mu zůstane věrná. Po něm tam
poté bude stát jiný muž, který chodí do bordelu a pak zase jiný,
který vraždí děti anebo zase jiný, který spí s jinými muži – a ti,
kteří žijí (zdánlivě?) zdrženlivě a zbytek národa nečistoty, nepravosti a omylu a ti, kteří říkají

my jsme andělé“- ti všichni jsou
hvězdami, které svět přivádějí k naplnění.
Lidskému pokolení bylo řečeno:

Hled’, bůh přijal tvou obět’
prostřednictvím rukou kněze“- který je však sluha omylu. Avšak
existuje (skutečný) Pán, Pán nade vším, který říká:

Na konci dní
v hanbě padnou.“
Ježíš řekl:

Ustaňte s obět’mi […], které máte […] nad oltář,
které jsou pro vaše hvězdy a vaše anděly a slouží vašemu naplnění! Nechte je stát v jejich zapletenosti před vámi a nechte je
jít …“[chybí 12 řádek] … pokolení […]. Jeden pekař nemůže nasytit
všechny bytosti pod nebem. [jedna řádka chybí]
Ježíš jim řekl:

Ustaňte s bojem proti mně! Každý z vás má
svou vlastní hvězdu a každý …“[chybí 17 řádek]
… který přišel […] pro strom […] tomuto světu […] na čas
[…], avšak musí přijít, aby zavlažil ráj boží a také pokolení, které
všechno překoná, protože život tohoto pokolení nebude pošpiněn,
nýbrž […] až do vší věčnosti.

JIDÁŠ SE PTÁ JEŽÍSE NA TOTO POKOLENÍ

Jidáš se zeptal:

Mistře, jaké plody bude přinášet toto (dokonalé) pokolení?“
Ježíš řekl:

Duše všech pokolení lidí zemřou. Když ale tito lidé
naplňovali aion Království (říše) a budou umírat, zemřou sice jejich
těla, avšak jejich duše zůstanou živé a budou pozvednuty.“
Jidáš se zeptal:

A co bude dělat zbytek lidstva?“
Ježíš řekl:

Je nemožné rozsévat semeno na skále a sklidit
urodu! To je také cesta pošpiněného pokolení […] u zkažené Sofie
(Moudrosti) […] ruka, která stvořila smrtelného člověka, aby jejich
duše vystoupaly do věčného Království (říše). Vpravdě, říkám vám
[…] andělé […] budou moci toho spatřit […] ti, ke kterým […] svaté
pokolení […]“
Poté, co Ježíš toto řekl, odešel od nich.


Příspěvek byl publikován v rubrice Jidášovo Evangelium. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.