Satanská Bible – FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ SATANSKÉ MAGIE


Z díla Satanská Bible, Anton La Vey, 1969
A. Touha
Prvním faktorem při provádění rituálu je touha, přání, též známé jako motivace, pokušení nebo
citové přesvědčení. Pokud po výsledku opravdu netoužíte, neměli byste se pokoušet obřad
provádět.
Nemůžete získat praxi v čarování, čaroděj muže provádět triky, jako třeba pohybovat neživými
předměty, pouze v případe, že cítí silnou emoční potřebu, aby se tak stalo. Je pravda, že pokud
si přeje získat moc tím, že udělá magickými výkony dojem na ostatní, musí předložit
hmatatelný důkaz svých schopností. Satanská koncepce magie nicméně nehledá uspokojení v
prokazování magických dovedností.
Satanista provádí rituál, aby dosáhl naplnění svých tužeb, a nikdy by neztrácel čas ani sílu
vůle na něco tak zbytečného, jako je třeba skutálení tužky se stolu pomocí kouzla apod.
Množství energie, potřebné k levitaci čajového šálku by postačilo k vsugerování nějaké
myšlenky skupině lidí vzdálených půl světa, aby jednali v souladu s vaší vůlí. Satanista ví, že i
kdyby se vám podařilo dostat šálek do vzduchu, stejně by se našel někdo, kdo by to považoval
za trik. Když satanista chce, aby předměty pluly vzduchem, používá zrcadel, drátu nebo jiných
pomůcek, a šetří si sílu pro zvětšování vlastní moci a bohatství. Všechna nadaná média a
mystici pravé cesty se zavázanýma očima a zapečetěnými obálkami praktikují cistou a
aplikovanou jevištní magii, a každý přiměřeně zručný eskamotér ze zábavního parku nebo
kabaretu by dokázal jejich výkony napodobit – i když by možná chyběly svatouškovské
duchovní podtóny.
Malé dítě zjišťuje, že když si něco dostatečně intenzivně přeje, většinou toho dosáhne. To dává
smysl, chtění je příznakem touhy, zatímco modlitba je provázena zlou předtuchou. Písmo svaté
touhu pokřivilo a udělalo z ní chtíč, chamtivost a lakotu. Buďte jako děti a nepotlačujte touhu,
jinak ztratíte kontakt s hlavním prvkem potřebným k provádění magie. Nechtě se uvést v
pokušení a vezmete si to, co vás pokouší, kdykoliv je to jen možné!
B. Načasování
Pro každou úspěšnou situaci je jednou z nejdůležitějších podmínek správné načasování.
Zvolení správného času rozhoduje o úspěchu či neúspěchu magického rituálu ještě daleko vetší
měrou. Nejvhodnější chvíle pro seslání kletby či kouzla, očarování nebo zaříkávání je tehdy, kdy
je objekt ve stavu největší receptivity. Vnímavost k vůli čaroděje je nejvyšší, když je příjemce co
možná nejpasivnější. Bez ohledu na sílu své vůle, je samozřejmě hodně pasivní, když spí. Tyto
chvíle jsou proto nejvhodnější dobou k vyslání vaší magické energie.
Existují určitá období spánkového cyklu, kdy je spáč vnímavější k vnějším vlivům. Člověk,
který je normálně unaven po celodenní práci. bude spát jako pařez, dokud si tělo a mozek
neodpočinou. Období hlubokého spánku trvá obvykle od čtyř do šesti hodin, pak je vystřídáno
obdobím snění, které trvá dvě až tři hodiny, eventuelně až do probuzení. Právě v období snění
je mozek nejvnímavější k okolním či nevědomým vlivům.
Předpokládejme, že čaroděj hodlá vyslat kletbu na někoho, kdo chodí obvykle spát v 11 hodin
večer a vstává v sedm ráno. Nejvhodnější doba k provedení rituálu je tedy kolem páté hodiny
ranní čili dvě hodiny před probuzením.
Je třeba zdůraznit, že čaroděj musí v tu chvíli být na vrcholu sil, neboť při provádění rituálu
slouží jako vysílač. Podle tradice jsou čarodějnice a čarodějové noční tvorové, což je zcela
pochopitelné. Chceme-li vyslat myšlenkovou energii na nic netušícího spáče, neexistuje lepší
rozvrh dne! Kdyby tak lidé věděli, jaké myšlenky jsou jim ve spánku vkládány do hlavy! Ve
stavu snění se rodí značná část budoucnosti. Při probuzení se zjevují velké myšlenky a mozek,
který si je v bdělém stavu zapamatuje, vymyslí mnohé další. Ale ten, kdo se řídí myšlenkami, o
nichž nic neví, je záměrně veden do situací, které se budou později vysvětlovat jako osud, vůle
boží nebo neštěstí.
Každý z nás má během dne období, kdy je schopen přijímat čarodějovu vůli. V těchto chvílích
denního snění, nudy, nebo když se čas vleče, jsme nejvíce ovlivnitelní.
Je-li objektem vašeho zaříkávání žena, nezapomínejte na význam menstruačního cyklu. Kdyby
člověk během svého neuspokojivého vývoje zcela neotupěl, poznal by, stejně jako čtyrnohá54
zvířata, kdy je samice sexuálně nejvnímavější. Lidský nos, i když není poničen levnými opiáty,
není normálně vybaven, aby zachytil výmluvné erotické pachy. I kdyby však člověk měl takovou
schopnost olfakce, hledaná osoba by ho nejspíše svedla se stopy použitím značného množství
parfému, který překryje a oslabí pohoršivé pachy, nebo by účinnými deodoranty vypátrání zcela
znemožnila.
Pres tyto nepříznivé okolnosti je muž stále podvědomě schopen rozpoznat změny v chemii
ženského těla, a podle toho je buď přitahován nebo odpuzován. Umožňuje to smyslový vjem
čichové povahy. Vědomé užití těchto schopností bychom si nejlépe procvičili, kdybychom se
vrátili zpět do stadia čtyrnohých zvírat, což ovšem tem, kdo mají slabý žaludek muže zavánět
lykantropií (Schopnost nabývat vlčí podoby pomocí magie – pozn.překl.). Nicméně existuje
snadnější cesta: proste si zjistit přesný menstruační cyklus ženy, kterou jste si vyhlédli jako
objekt. Průměrná žena je sexuálně nejpřístupnější těsně před a po periodě. Čaroděj proto
považuje čas spánku v těchto dnech za nejvhodnější období pro vštepování myšlenek nebo
motivace sexuální povahy.
Čarodějnice mají k dispozici daleko vetší časové rozpětí, kdy mohou vysílat svá kouzla na
žádoucího muže. Sexuální puzení je u mužů daleko stálejší než u žen (přestože je mnoho žen,
které se vyznačují stejnou či dokonce vetší sexuální touhou), proto není přesné načasování na
den tak důležité. Každý muž, který neztratil veškerou sexuální energii, je pro šikovnou
čarodějnici snadnou kořistí. Období po jarní rovnodennosti je u muže nabito sexuální vitalitou
a on sám se v souladu s tím i projevuje, čarodějnice tedy musí sáhnout k silnějším
prostředkům, aby se nezahleděl jinam.
Na ustrašenou otázku Copak proti čárům není žádná obrana? je třeba odpovědět takto: Ano, je.
Nesmíte nikdy spát, oddávat se dennímu snění, musíte pořád myslet na něco důležitého a
nikdy nesmíte mít otevřenou mysl. Pak budete chráněni proti magickým silám.
C. Představivost
Dospívající chlapec, který pečlivě vyzývá do kury stromu srdce s iniciálami svými a své
milované, chlapeček, který si celé hodiny kreslí elegantní automobily, malé děvčátko, které
chová potrhanou a omlácenou panenku a myslí si, že je to krásné děťátko – tito nadaní
čarodějové a čarodějky, přirození kouzelníci, používají magický prvek známý jako představivost,
na němž závisí úspěch každého rituálu.
Děti, které se nestarají, jestli mají výtvarné nadání nebo jiné tvůrčí schopnosti, sledují své cíle s
pomocí výtvoru své fantazie. Zato civilizovaní dospělí lidé jsou ke svým tvůrčím projevům
daleko kritičtější. Primitivní čaroděj klidně muže při svých magických obřadech úspěšně použít
figurku z bláta nebo hrubou kresbu. PRO NĚJ je podoba přesně taková, jaká má být.
Vše, co slouží k vystupňování vzrušení v průběhu rituálu, přispívá k jeho úspěchu. Jakákoli
kresba, malba, socha, literární projev, fotografie, součást oděvu, vůně, zvuk, hudba, scénka či
vymyšlená situace, kterou lze vtělit do obřadu, čaroději poslouží.
Obrazy a symboly jsou mnemotechnickou pomůckou, jež šetří intelekt, fungující náhražkou za
něco reálného. S představami lze manipulovat, je možné je vyvolat, obměňovat a vytvářet, vše
podle čarodějovy vůle, produkt imaginace se stává vzorcem, vedoucím ke skutečnosti.
Pokud si chcete užít sexuálních radovánek s tím, koho jste si zvolili, pak jako integrální
součást obřadu musíte situaci, po níž toužíte, vytvořit na papíre, plátně, psaným slovem, atd.,
a přitom co nejvíc přehánět.
Pokud máte hmotná přání, musíte upřeně hledět na obrazy věcí, které chcete – obklopte se
vůněmi a zvuky, které tyto předměty vyvolávají – vytvořte magnet, který situaci nebo věc, po
které toužíte, přitáhne!
Abyste si pojistili zničení nepřátel, musíte zničit jejich podoby! Musí být zastřeleni, ubodáni,
otráveni, upáleni, rozdrceni, utopeni či roztrháni co nejpřesvědčivějším a nejsugestivnějším
způsobem! Není těžké pochopit, proč náboženství pravé cesty hledí s takovou nelibostí na
modly. Spodobnění užívané čarodějem je fungující mechanismus vedoucí k hmotné
skutečnosti, která je přímým protikladem esoterické spirituality.
Jistý Rek, který se vyznal v magii, kdysi zatoužil po žene, která by uspokojila veškeré jeho
touhy. Byl tak posedlý nemožností nalézt předmět svých snů, že začal takové překrásné
stvoření sám vytvářet. Když dílo dokončil, tak opravdově a neodvolatelně se do ženy, již stvořil,
zamiloval, že už nebyla z kamene, ale měla lidské tělo, byla živá a teplá. Mágovi Pygmaliónovi
se tak dostalo nejvyššího z magických dobrodiní a krásná Galatea byla jeho.
D. Nasměrování
Jednou z nejvíce přehlížených okolností při provozování magie je nahromadění síly a její
následné nasměrování k uspokojivému výsledku.
Adepti čarodějnictví obvykle vykonají rituál a pak s hroznou úzkostí cekají na první známky
úspěchu. Přestože jsou odhodlaní a cílevědomí, mohli by stejně dobře padnout na kolena a dát
se do modlení, protože úzkost, kterou cítí při očekávání kýžených výsledku, likviduje každou
reálnou šanci na úspěch. Navíc není jisté, jestli se jim s takovým postojem podaří
nashromáždit dostatek energie potřebné k rádnému provedení obřadu.
Pokud si na situaci, na níž má být založen váš rituál, budete stěžovat nebo o ní budete pořád
mluvit, můžete si být jisti, že příliš rozptýlíte a rozředíte to, co má být rituálně nasměrovanou
silou. Jakmile vznikla touha dostatečně silná, aby bylo možno sáhnout po magických silách, je
třeba podniknout vše, aby se tato přání symbolicky ventilovala PŘI PROVÁDĚNÍ RITUÁLU – NE
před ním nebo po něm!
Smyslem rituálu je osvobodit čaroděje od myšlenek, jež by ho nakonec zničily, kdyby se jimi
stále zabýval. Přemítání, denní snění a neustálé spekulování spaluje emoční energii, kterou je
jinak možno soustředit a dynamicky použít, nemluvě o skutečnosti, že stravující úzkost snižuje
i normální produktivitu.
Čarodějnice, jež vysílá kouzla mezi dlouhým vysedáváním u telefonu, když ceká, že jí vytoužený
milenec zavolá; strádající čaroděj, který přivolává Satanovo požehnání, a pak ceká jako na
jehlách, až přijde šek; muž, sklíčený nespravedlností, která se mu stala, proklel svého nepřítele
a s protaženým obličejem a čelem plným vrásek se těžce plahočí dál – to jsou příklady špatně
směrované emoční energie.
Není divu, že se čaroděj cesty ctnosti obává odplaty za seslání zlého kouzla! Vysílající,
pronásledovaný pocity viny, si muže být odplatou jist – postará se o ni právě jeho špatné
svědomí!
E. Faktor rovnováhy
S faktorem rovnováhy je třeba počítat při provádění rituální magie, týkající se spíše rituálu
touhy a soucitu než sesílání kleteb. Představuje sice malou, ale mimořádně důležitou součást
rituálu.
Schopnost uvědomení a úplného poznání tohoto faktoru si osvojí pouze málo čarodějnic a
čarodějů. Jde zkrátka o to, rozpoznat typ člověka a situace tak, abyste s použitím magie
dosáhli co nejsnáze co nejlepších výsledku. Poznání mezí vlastních možností vyžaduje zvláštní
druh introspekce, která muže čaroději připadat nemožná, mnohdy ale muže rozhodovat o
úspěchu či neúspěchu.
Pokud vaše pokusy dosáhnout svého cíle pomocí vetší či menší magie neustále selhávají,
zamyslete se nad těmito věcmi: nestali jste se obětí nesprávně orientovaného, zbytnělého ega,
jež vás přimělo, že jste zatoužili po něčem nebo po někom, aniž by existovala reálná šance, že
toho dosáhnete? Nejste jako nenadány člověk bez hudebního sluchu, který se pomocí magie
pokouší dosáhnout, aby všichni obdivovali jeho nemuzikální hlas? Nejste pouze obyčejná,
nepřitažlivá čarodějnice, která má velké nohy, nos jako bramboru, nafouklé ego a navrch ještě
těžkou akné, a která vysílá kouzla, aby polapila fešáckou filmovou hvězdu? Nejste jen
primitivní, neohrabaný a oplzlý pobuda s vyžranými zuby, který touží po smyslné mladé
striptérce? Je-li tomu tak, naučte se pracovat s faktorem rovnováhy, jinak se musíte rovnou
smířit s věcnými prohrami!
Schopnost přizpůsobit touhy svým možnostem je velký dar. Jen málo lidí si dokáže uvědomit,
že pokud nejsou schopni získat maximum, platí přísloví lepší něco nežli nic. Chronický
ztroskotanec je člověk, který i když má prázdné kapsy, odmítne s úšklebkem šanci vydělat
padesát tisíc, protože to není rovnou milión.
Jednou z největších zbraní čaroděje je poznání sebe sama, svého nadání, schopností, fyzické
přitažlivosti a nedostatku, atd. Zároveň dobře ví, kdy a kde a na koho co použít! Člověk, který
nemá co nabídnout, a předstupuje před úspěšného muže s grandiózní radou a příslibem
bohatství se podobá bleše, která šplhá slonovi po noze a chce ho znásilnit!
Ctižádostivá čarodějnice, která klame sebe samu a myslí si, že dostatečné mocné kouzlo musí
být, pres magickou nerovnováhu, vždy úspěšné, zapomíná najedno základní pravidlo: MAGIE
JE JAKO PŘÍRODA SAMA, K DOSAŽENÍ ÚSPĚCHU V MAGII JE TŘEBA PRACOVAT V
SOULADU S PŘÍRODOU, NE PROTI NÍ.


Příspěvek byl publikován v rubrice Satanská bible. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.