Co je bůh ne kdo, část šestá


Cesta monologu je cestou
prahnoucí po moci a slávě,
která vždy nabývá konce,
cestou spravedlivých je cesta
dialogu. Hledání proaktivního
dialogu, společné cesty,
zadělení se a začlenění do
společnosti, kdy v bohu
hledáme harmonii, průsečík
všech modliteb, pro které
bychom v realizaci nalezli
uspokojení a radost.
Dialog nám vždy otevírá cestu
a dává nám svobodu,
rozhodnout se byť by každý
dosáhl svého podílu, vězte, že
vždy je cesta.

Bůh je cesta, po které kráčíme
směřující k našim srdcím,
jimiž jsme my a naše vlastní
já.

Duch svatý, je z teologického
úhlu pohledu duše svatá,
duše čisté pravdy, lásky a
harmonie. V Bibli popisovaná
jako duše, jež byla vyslána
Ježíšem, aby šířila pravdu a
jiných příkladů.
Duch boží, je duší celého
boha živého, je vším.

Duchem svatým můžeme
rovněž považovat část ducha
božího, jenž se skládá z
neživé hmoty, voda, vzduch,
země, plamen a plazma.
Můžeme se také setkat s
pojmem v duchu svatém
myšleno v duchu lásky,
pravdy, odpuštění a pokory.
Lidé s oblibou říkají, nalijme si
čistého vína, avšak duch svatý
víno pít nepotřebuje, on káže
vodu, pije vodu, takto si
udržuje svou čistotu.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ukázky z knihy Tvá víra tě uzdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.