Já umím si odpustit v paměti, avšak nezapomenu


Cejchem odpuštění, pro který mám cit neb v něj věřím, označím myšlenku, kterou jsem si odpustil. Proto se již nemusím trestat neb v pokání vnitřním nalezl jsem odpuštění a v pokoře jsem pře formuloval myšlení v přítomném čase. Odpustit si neznamená zapomenout, neb nic nebude zapomenuto. Výstižnější je, obrácení se v srdci směrem k lásce od hněvu a vznik nové vlastní zkušenosti bez chyby, která již nenastala.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ukázky z knihy Tvá víra tě uzdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.