Představuj si


Představuj si sám sebe, v různých situacích avšak pouze v těch, které se skutečně stanou či staly s absolutní přesností a jemnocitem, jako bys tam byl.
Nejlepší je však představa okamžitá, nic neodkládej, vše dokonči. Každé odkládání je přímou cestou do pekel, neb sliby dané bohu jsou vázané smrtí, ať již skutku či události.
Jedině tak si uchováte čistou sebereflexi, zachráníte svou vlastní duši, před peklem, smíte mluvit k bohu.
Pakliže s někým mluvím, okamžitě se uvrhnu do pekel a má duše je roztříštěna na miliony kusů, nic z toho co jsme si tam řekli, pak nebude podílem na věčném životě, neb vše propadlo peklu.
Vše bylo ulháno, už není já a ty nýbrž já na dvou místech zároveň, což je vražda a smrt zároveň.
Proto vězte, že každý kdo takto pochybil, napřímí své osudové linie jen řečí k bohu, kdo prosí, tomu se dostává, nepřestat doufat v odpuštění, je cesta k vykoupení se z pekla.
Bez sebereflexe, je duše pouhým stínem snů a myšlenek, které blouzní v pekle, ač mnohdy nesplněny a čekají na svou příležitost žít. Každý kdo peklu propadl, neb peklo sám stvořil sobě i svému okolí, jako by byl obklopen stíny své duše, jejž čekají na svou příležitost žít.
Po smrti však zbudou jen tyto stíny z původního já, které zhynulo. Kdo peklem se kazil, napraví se až uvědoměním si odpovědi na onu otázku kdo je já, uvědomění si je mu odpuštěním sobě samému a vykoupením směrem do nebe, kde čeká na znovu zrození.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ukázky z knihy Tvá víra tě uzdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.