Družina aneb co ještě může ale nemusí být pravda


Z historických poznatků alespoň to co bylo předáváno z generací na generaci a toho co si mnozí přimysleli aby dali prostor naději se dá jednoduše odvodit ta špetka pravdy, která v tom celém příběhu zůstala. Lide si mnohdy v naději a zoufalých dobách přilepšují to co je zjevné, jen aby si usnadnily život. Usnadnili život nalezením cesty, nalezením naděje, něco v co jde alespoň doufat.

Stejně tomu bylo a je i v případě příběhu Ježíše Krista Nazaretského a jeho připletené židovské družiny, která jej strhla na scestí, ta se podle historických záznamů v plném počtu ani nemohla sejít, vzhledem k průměrnému věku 45 let té doby. Já bych se nemohl nechat ukecat, pokoušeli jeho víru. A protože si řekli, že čas není začali si vesele vymýšlet. Ve vedení optimistického a vizionářského, Ježíše Krysta Nazaretského, jehož jménem mluvili i konali a který potom co jej rodiče vyhnali z domu s tím, že je budiž k ničemu a místo aby se držel řemesla, se zabývá odpověďmi na otázky, za které jej tak akorát ukřižují, upálí, ukamenují nebo oběsí se vydal na svou pouť. Spaní mu nedalo klid, poblouzněný vidinou konce světa odmítl své ženě dát děti a ztratil se někde v poušti, není divu, byl dost daleko od své rodné země, vyprahlý a v té době se na výpravy do dalekých krajů jen tak nikdo nevydával. Po 40 dnech blouznění se záhadným způsobem našel, proč se musel hledat? Vždyť tolik lidí z celého světa se modlí a prosí jeho jménem, ve snech musel být jistě hodně zmatený. Jestli své ženě udělal děti nebo ne je JEHO věc, ostatně vizionář je pozitivní a v příběhu, který žil byl zrovna on jedna z mála relativně pozitivních rolí. Divná pohádka ve které ukřižovali toho kdo má pravdu a vyplatili toho kdo zradil ale jakou pravdu? Pravdu koupenou, pravdu za 30 stříbrných. Poučení z příběhu je zřejmé, nevěř lidem, kteří proti tobě nemají dobrého úmyslu, nestrkej nos do cizích věcí a hledání je cesta, nikoliv plundrování cizích snů. Ostatně takhle dopadlo většina očekávaných mesiášů, příliš velká váha na jednoho člověka. Možná chtěl něco velkého udělat pro svůj národ. Inu, každý co opustí svou rodnou hroudu si má potřebu něco dokazovat, minimálně, kdo jsem, co jsem a jaký jsem aby se našel. Souhra událostí a to že se potkali, jakým způsobem byl udán, byl typický pro tehdejší židovskou morálku, koho můžeš prodej do otroctví nebo jej alespoň udej. Z tohoto úhlu pohledu byla taková oběť pro pravdu a dobro k ničemu však pro mnoho lidí nadějí. Už jen to, že muž políbí muže bylo vrcholem hnusu, za který se kamenovalo. Bylo to proti přírodě a dobrým mravům, kdyby jen neodsoudily toho poblázněného buřiče, možná by bylo na světě líp ale také nemuselo. Jak by se líbilo vám, přijít s hrnci,měnou a vidinou poklidného snu o obchodním úspěchu, přejícnosti, pochopení druhých na trhy do doby než tam vběhne poblázněný Buřič, který má jméno jako citoslovce, že si potřebuje něco dokazovat a všechno vám tam rozhází, rozmlátí jen proto, že se mu nelíbí jak jsou vysoké daně. Mi vůbec, všechno rozbil, daň za stánek museli platit všichni a ze střepů mám doma akorát od žen vyhubováno, že jsem tupec a neumím uhlídat ani hromadu hrnců. Po pravdě řečeno, divné štěstí za hromádku střepů a ze zisků akorát slzy do mrtvého moře z kterého si ani rybu ulovit nemůžu. Chtěli spravedlnost ale právo jim nevonělo ani z chlupů u řiti, nepochopily, že na jejich dokazování si, nikdo v té době nebyl zvědavý a že byli trošičku mimo, asi horko ze sluníčka… hlavně že se jim líbil můj styl obchodu, závistivý, nepřejícný kokotdrevený, který se všem snaží jen připomenout, že penze nešli na jeho účet a to je celý jeho problém. Dejte jim vodu a jídlo, dělali to z žízně a hladu… Furianti. Zadarmo drazí z hladu nepobavili a ukřižovali je, bylo jim dáno za pravdu, třeba budou mít z toho kříže trošičku reálnější pohled na svět. Byl to blázen a jediné čím udělal díru do světa byl účet za plyn, dřevo, stolařské práce, bankrot na burze, mnoho rozbitých snů, krach a nešťestí mnoha životů, plnou pokladničku své tzv. firmy o 12 členech, kterou nikdo nechce protože si ty peníze dali v zemi kde je nikdo ani nezval a nezaplacený pohřeb.

V té době, byli obecně židé hodně rozlití do celého světa. Většina zdokumentovaných příběhů, křesťanské historie je datována 100 až 200 let po samotné události ukřižování. Jediný, racionální způsob jak a čím mohli navázat na spjaté události bylo, prostě se připojit a souvislosti si domyslet. Při pohledu do Bible zjistíme, že jsou jednotlivé pasáže a příběhy kusé a nesouvislé v dějích, jiné dochované jsou kompletní a komplexní skoro až příběh, částečná součást nežidovské historie se snahou Hebrejů infiltrovat se do vládnoucí třídy, viz příběh královny Ester, což mi připomíná, pěkný způsob jak láskou zastavit válku a násilí, židů páchanou proti sobě cizím jménem, hold kam Bůh nemůže… V době kolem roku 0, Křesťanského datování bylo obvyklé, že byli Křesťané hojně pronásledováni a likvidováni. Ranná historie křesťanství. Bylo to něco nového, novátorské myšlení, něco co nebylo známo a čeho se lidé prostě obávali neb vše co bylo vymyšlené hlavně to čemu bychom měli věřit zavánělo, čarodějnictvím. V té době bylo ve většině zemí židů až nad hlavu, především jejich styl obchodu, který vytlačoval místní obchodníky na ústraní což by se dalo přirovnat dnešním hypermarketům. Pro něco nového co vzešlo z židovské tradice zde proto nebylo moc populární místo.

Proč čarodějnictví? Mezitím co se všechny národy snažily kulty Bohů nevzývat a symboly užívali jako ochranné mohyly odrážející od nich nebezpečenství spojené s mluvením jejich jménem. Židovské následně křesťanské kulty svatých, svátosti se neustále odvolávají na jejich činy aby mohli vesele krýt své zlo cizím dobrem. Jako by byli domluvení, jedni konají dobro aby vyvážili zlo a zločiny proti půdě a národnostem druhých. Jejich činy způsobovali až nepříjemné události a vyvolávali rozporuplné pocity, které směřovali od úcty, pokory k Bohu a uvědoměním si sebe sama k poctě, poddanosti a oddanosti až slepému následování, otroctví. Takoví mnohdy blouznili a byli ukamenování neb byli duchem nepřítomní. Obchod kvetl a co si nekoupili si přišli vaším jménem dát.

Koukneme li se na mapu, světa, všude kde působili židovské národy, věřící že se vidí nebo jiné víry, které je následovali dříve či později zmizela všechna voda, prosákla se do země a zůstala uchována ve spodních částech, hluboko pod povrchem. Z pohledu víry je to způsobeno tím, že drží vodu. Opakem jsou pak povodně, které způsobují nevyvážené rozmístění populace těch, kteří vodu nedrží, příliš mnoho lidí na jednom místě není dobré.

Dodám jen, otázky víry řešily a řeší problémy i dnes aktuální. Civilizační a duševní choroby způsobené právě hustotou populace a způsobem hospodaření v Bohu.

Problém je víra samotná, já jsem věřící a proto nevěřím lidem neb vím. Těžko věřit těm, kteří brečí cizím jménem, aniž by jim cokoliv chybělo jen proto aby bylo jiným pácháno cokoliv co je proti jejich vůli. Inu víra je různá ale plést si úctu s poctou je dost trapné i po dvoutisících letech. Od takových jméno nepřijmu neb není koš-ér. Snad se vše v dobré obrátí.

Jen abych nenechal suchou nit na všech frontách, vzpomínám si na ukázku JEHOvistického způsobu obchodu, přiběhne celý uřícený a říká no né, to už je JEHO… samozřejmě chtěl podíl… a ve výsledku všem došlo, že je to JEHO vina co jej tíží. Řešení je problém a problém je řešení.

To stejné jako příběhy hrdinů, kde je hrdinou bílý kůň a výtěžek kasíruje černý jezdec na bílém poli.
Oni si snad i věří, že je někdo s tou vodou pustí za hranice…
Přitom to měl být příběh, který promění mrtvé moře v živé, jen se jim to trochu zvrtlo.
Důležité je si z toho všeho uvědomit, že Ježíš byl bílý kůň, Marek modrý kůň, Petr zelený kůň a ti ostatní buzíci,
jejich jménem sehráli svou pravdu, jen proto aby byli vyslyšeni, byli sice nevinní ale kříž je neminul,
což bylo pro jejich dobro, aby z nich ti buzíci slezli.
A k tomu jim dopomohl Bůh, kterého nosí na krku.
Inu já jsem po nikom nechtěl aby mi věřil, ostatně všichni nakonec tvrdí,
že jsou neviní z čehož logicky vyplývá, že žádný přede-mnou není bez viny.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.