Já moc s lidmi nemluvím


I jedenkrát je moc. Už jen proto, že nenajdu li někoho, kdo mi vyřeší odpuštění, jsem moc v pekle, nato abych tam chtěl být a proto vlastně nechci. Proto s lidmi nemluvím ani jednou, jenom klidem a k bohu mi přísluší mluvit.
Protože, nepokradu.
Protože, nezabiji.
Nemá, žáden přede mnou ani za mnou právo mluvit s lidmi.
Neb je v mých očích vrahem a zlodějem, podílů na věčném životě.
Ze závisti, nenávistí a chtíče krade a vraždí, jen ostuda jim náleží.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.