Kradou moč


Chtějí po vás moč, kterou se pak potírají aby mohli věřit vašim jménem. Aby vašim jménem zahořeli, onemocněli
a dokázali vám nejrůznější příznaky. A pak? Potom vám prodají kostku cukru za 10ti násobnou cenu a říkají tomu lék.
V tom je ta přísaha mlčet, zrádná proto byli v minulosti otroci. Aby se naučili úctu nikoliv krádež pachu ve svůj prospěch.
Takhle se mstí a tiše z nás dělají otroky tím jak nás zneuctí našim jménem, nařizují nám lékařské prohlídky u kterých si vymýšlí svůj trest jménem spravedlnosti. Dožadují se návštěv u lékaře pod výhrůžkou ztráty práce z které sami těží. Já se umím živit uctivě, nejsem příživníkem společnosti. Uctil jsem psa, prase divoké, lesní zvěř vysokou, ptactvo zpěvné, kočku, žížalu, brouka, slimáka, šneka, včelu, mouchu i mravence a jiné to zvířectvo divoké, pro které je každá kapka moče jako poklad, který tělo produkuje uctivě jen ten člověk pořád zapírá a ty veřejné hajzlíky lidské, hotová jatka, jako bych tam snad tu vodu ani nedal. Proto nepokradeš. Jsou pyšní a to co by mělo být ve prospěch všech slouží jim jako záminka aby si mohli kázat vlastní pravidla. Všem co uctili právo a dali přednost úctě říkají jsi mimo, jsou mimo jejich hru a tomu říkají nepřiléhavé chování. Jsou mimo jejich představu co je krásné, jak co má být, co je dobré a co zlé. Proto nejezte ze stromu poznání abychom nevymřeli jako druh. To vše činí za svůj titul potřísněný krví neviňátek, za majetky, za kus papíru, kus papíru který má být dokladem o složení zkoušky a považován za důkaz vědění, sklonili hlavu před cizím Bohem. Nejsou Bohu rovni ani pes po nich neštěkne. Ten titul má takovou hodnotu podle toho jaká práva Bohu dáme my sami. Ten titul má svou hodnotu až tehdy je li podložen prací a dílem jenž je dokonáno. Každý kdo se proti dokonání díla tvého postavil, dílo, tebe zabil sen tvůj přerušil neb chtěl pouze svou pravdu mýti, takovou pravdu za kterou zaprodal svou duši do otroctví ďáblova stroje, takovou pravdu za kterou se nechal koupit. Nikdo nemá právo tě zastupovat u posledního soudu neb předmětem toho soudu je kdo, co a jaký jsem. Až pro ně každý nebude to ale někdo budou i já.
No jó no, oni jsou oni ale já jsem já. Oni by totiž nezapřeli a já bych nemohl.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.