Kterak že Bůh vyznamenal dva syny ďábla


I přišly dva z pokolení lhářů a lapků před Boha chlubíce se pyšně, že už ví jak se dělají děti.
Jeden prohlašoval, nato musíš mít pořádné vajca. Druhý zas, hele úd.
Bůh se na ně jenom ušklíbl a dal jim po čem jejich srdce prahne, tomu velký úd a tomu velká JaJa.
Proto, jsi taky chuj jakého ho máš, jsi takové vajco jaké je nosíš.
Od těch dob si u něj vysloužily jméno ti dvaja, velký kokot a velká JaJa.
Řešení je problém, problém je řešení, kdo to byl? kdo to dítě vyrobil? no přece ti dvaja, velký kokot a velká JaJa.
Inu medajle se rozdávají až na konci, hmm, když tu čas není tak je konec začátkem a začátek koncem.
Štěkajíce Svatý pes, běhajíce za svým ocáskem. To jsou, ale fórky, puntíku.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.