Mezi světlem a temnotou děje se vždy hodně věcí


Kde světlo jako interpretace soudu o němž jsme si vědomy, osudu světa tam je tmou svět o kterém nevíme, jenž je běžnému smrtelníku skryt.
Světem hry, snů ať již zažitých či nezažitých oním pomyslným podsvětím a mnohdy světem nesplněných přání. Co oko nevidí to srdce nebolí, co oko nevidí je ve tmě. Co však mezi tím je? Co oku pozorovatele uniká? Vše mezi Alfou i Omegou je prostor, jenž obklopen je nekonečnými možnostmi avšak žádná z nich zde ani nevkročila. Pořád existují na zemi tato kouzelná místa. Takové jsou místa blažené nevědomosti. Dvakrát za život se mi podařilo vstoupit do tohoto místa a vrátit se na zem mezi živé. V každém takové místě, které objevíte jako by jste objevili sebe a svět, jenž se vám doposavad nezpozorován utváří před očima. Aneb, že jsem neuviděl a proto neuvěřil ještě neznamená, že se tak nestalo, proto blahoslaveni ti kdož uvěřili aniž by uviděli.


Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.